♥ Yaoi povídky od Mei ♥

Izaya vypadal, že ji taky umí, vlastně měl lepší přízvuk než já. No jo no, někdo má prostě čas se flákat. Po skončení písničky jsme se rozvalili na pohovku a vydýchávali. Izaya zase vypadal, že bude spát. "Kdybych tušil, že to umíš takhle rozjet, nikdy bych se tě nepokoušel zabít," uchechtl jsem se. "Sračky," zasmál se a zavřel oči. "A teď něco pro zamilované!" ozvalo se z rádia a spustila se pomalá romantická sračka. Snaží se mi život něco naznačit? "Měl by sis jít lehnout," zase jsem mu poradil a vstal. Místo zametení jsme všechen ten bordel rozvířili okolo a chtěl jsem to napravit. "Chci tancovat," odmítl a vstal taky. Vzal mi z ruk smeták, který s ránou dopadl na zem. Chytil mě kolem krku, druhou rukou mi stiskl dlaň a dal se do pohybu. "Neumím společenský tance," snažil jsem se vymluvit. Bohužel to byla pravda, vždycky jsem partnerce pošlapal nohy a nakonec to vzdal. Stejné to bylo i tady. "Pravý čas se to naučit,&qu

Pár: Shizuo x Izaya Omezení: 18+ Autor: Mei Čeká vás: yaoi, mpreg (!!!), znásilnění, násilí (NENÍ PRO SLABÉ POVAHY!) Děj: Izaya patří do jedné z nejsilnějších japonských mafií a má za úkol najít a donést svému šéfovi tajné dokumenty, které má mít u sebe ředitel firmy Shizuo Heiwajima. Ten přijme Izayu jako sekretáře a dává mu zabrat nejenom v práci. Silně spolupracuje s tajnými agenty a myslí si, že když Izaya zabil jeho bratra, chce zabít i jeho, aby fimra připadla mafii. Jenomže Izaya neví, co se v dokumentech píše a proč je jeho "otec" tak zoufale potřebuje. Hledání mu komplikuje Shizuo, který touží po pmstě svého bratra Kasuky.

Když jsou ty prázdniny :D dámy, byly jste hodné? Kluci, šetřte nás v pondělí trošku :D nevím, jestli se na blog dostanu před Velikonocemi, tak Vám přeju hezké Velikonoce! :) Nechtěl jsem, aby se Sasuke udělal takhle, proto jsem přestal, což si hned vysloužilo jeho štěněčí pohled. Jen jsem se šibalsky usmál a sundal si trenky. V očích jsem mu viděl touhu po mém penisu, doslova na něm visel očima. Otočil jsem se zády a vystrčil na něj zadek. Na nočním stolku jsem měl už předem nachystaný lubrikant, který jsem jenom otevřel a jeho obsah nechal stéct přes svůj otvor, kde se toho uchytilo nejvíc, až na můj penis, ze kterého kapal na prostěradlo. Nešetřil jsem jím, zkoušel jsem Sasukeho trpělivost. Vzrušeně jsem se na něj díval přes rameno a různě se prohýbal, abych ho vyprovokoval. A netrvalo dlouho... vzal mi lubrikant z ruky a položil ho mimo můj dosah. Svými šikovnými prsty nabral lubrikant stékající po mém penisu a dvěma prsty mě začal připravovat. Různě jsem pohyboval rukou, abych si

Lidičky! Buďte na mě pyšní, našla jsem totiž ShIzayu a hned jsem se do něj chytla, jen mi utíká pointa, protože jsem napsala sotva stránku a kousek a navíc před rokem, možná víc, a až teď jsem to vyhrabala :D začala bych ho přidávat někdy příští týden, uvidíme.. Jak mi to oznámil, zamrzl jsem na místě a polkl. Je si tím opravdu jistý? Protože jestli ano, tak se nemůžu dočkat. Rozběhl jsem se za ním a tvářil se, že se nic nezměnilo, ale musím přiznat, že jsem se jen tak tak držel, abych ho nepomiloval hned teď. On se krčil mezi rameny a byl úplně červený ve tváři. Nedokázal jsem se vžít do jeho situace, tak jsem si nebyl jistý, jestli mám nahodit konverzaci. A vlastně mi to takhle vyhovuje a vsadil bych se, že i jemu. Odemkl dveře od jeho bytu a oba jsme zapadli dovnitř. Tašky nám sjely po ramenech a s hlasitou ránou dopadly na zem. Přitiskl jsem ho ke stěně a začal ho dravě líbat. Možná, že na to jdu trochu rychle, ale pravda byla taková, že jsem nemohl čekat. Ve svých vlasech jsem ucí

Pak jsem ale uslyšel výkřik. Nebylo pochyb, že patřil Izayovi, ke mně se však donášel z velké dálky. Byl v nějaké hale, či co, tak to alespoň znělo. Rozhlížel jsem se. Odkud to jenom vycházelo? Pak jsem si všiml menšího otevřeného okýnka. Sehnul jsem se, abych viděl, kam vede. Podzemní parkoviště, kde kromě pár aut nebyl vůbec nikdo. I přesto jsem slyšel výkřiky a smích. Neváhal jsem, díru ve zdi ještě zvětšil, abych se dostal dovnitř, a utíkal za tím hlasem. Čím dál jsem šel, tím větší špíny se kolem povalovaly. Mělo mě hned napadnout, že si půjde škemrat k feťákům. Nějak jsem ale tento návrh zamítnul, prostě jsem tomu nechtěl věřit. Oni měli drogy všeho druhu, patřily mezi ně i různé léky, které zneužívali. Pod nohama mi cákala voda. Pochopil jsem, že sem normální lidé nechodí. Bylo tu plno jehel, některé ještě se zaschlou krví, malé sáčky od heroinu a jiných sraček. Ze všech koutů byla cítit moč, že se mi chtělo zvracet. Když jsem uslyšel další výkřik, zastavil jsem se. Bál jsem se,

Nyaaaaa, jsem psala včera v noci a dokonce po sobě četla! Tak tu máte další dvě stránky Tance lásky :33 muhahahaha a už vymýšlím zápletku, která se vám nebude líbit :D Ještě se na něm leskly krůpěje potu. Nějak se mi to nezdálo, tak jsem mu dlaní zkontroloval teplotu. Při tom jsme se ale oba zasekli. Především já, protože jsem to udělal úplně přirozeně. "Naruto," oslovil mě a přiblížil se ke mně. Všechno se to sehrálo tak rychle, ani jsem nezaregistroval, kdy mi položil ruku na stehno. Jediné, co jsem v tu chvíli vnímal, byly jeho rty. Ještě nikdy jsem se nelíbal, pro mě to byl úplně nový požitek. Nechal jsem se jím vést, moje pohyby nebyly tak dokonalé, jako jeho. Hned jsem nevěděl, co dělat. Můžu ho obejmout? A co jazyk? Jak jím mám pohybovat? Nakonec mi nezbylo nic jiného, než ho zkusit napodobit. Líbal mě s něhou a vášní. Nikdy bych si nepomyslel, že mezi námi může vzniknout přátelství, a už vůbec ne láska. Počkat... znamená to, že ke mně něco cítí? Chytil mě za zátylek,

Lidičky! Konečně se mi podařilo naplnit své přání a udělala jsem nový design. Vím, není tmavý, ale není ani tak světlý. Možná, že vás donutím v noci spát :D Design najdete samozřejmě zde -> atashitachi-no-sekai.blog.cz Ano, tímto článkem se vás ptám na váš názor. Pokud zde nic nenapíšete, ale pak si budete stěžovat, že je něco spatně čitelné atd., pošlu vás někam, jen ať jste v obraze ;D Berte v potaz, že tady bude vypadat mnohem lépe, než tam, protože už mám své plány :33 Prosím, prosím, své názory pište co nejdřív, protože ve středu ho aplikuju/ nechám starým, záleží na vás (buďte rádi, že se vás ptám, taky jsem se na vás mohla vy- :D).

*yaaaawn* konečně si můžu dát klidový režim :D tohle je poslední přednastavený díl, teď už musíte čekat, až budu mít čas to sepsat a hodit to se ;D Převážně jsme jen mluvili, jaký odstín by byl dobrý do jakého pokoje. Nejvíc mě ale štvalo, že Naruto mluví víc s Itachim než se mnou, jako kdybych neexistoval. Zachovej chladnou hlavu, seznámit je byl tvůj nápad. Nakoupili jsme pár plechovek s barvami. Nakonec jsme rozhodli, že dnes jen odklidíme nábytek a zabalíme ho do igelitu, a až zítra začneme s malováním prvního pokoje. Pokud stihneme víc, tím líp. Sasuke i po příchodu ke mně domů nevypadal příliš nadšeně, proto jsem raději mluvil s Itachim. Co mu je? Vypadá, jako by žárlil, že mluvím s jeho bratrem. Šibalsky jsem se v duchu usmál. Donutil jsem ho žárlit, vypadá to, že vyhrávám. Nebo spíš vyhrává on? Chci dokázat, že je špatný, ale žárlivost je znakem toho, že mě má rád. Sakra, musím ještě něco vymyslet. Barvu jsme prozatím schovali do spíže na zem a šli jsme balit nábytek do igelitu

Když se uklidnil a vydýchával se, položil jsem si otázku. Můžu ho už pustit? Raději jsem ještě počkal. Díval se na mě s nenávistí. Já na něj taky. "Už v poho?" zeptal jsem se ironicky. "Hmpf," odvrátil hlavu do strany. To co jsem viděl byl... stud? Uznává porážku? Tak toho musím využít... Doširoka jsem se usmál, že si toho všiml i on a jeho tváře nabraly růžový nádech. Oh, jak byl roztomilý. "Co ti je k smíchu, do prdele?!" zařval. "Přiznej, že jsi prohrál," poručil jsem mu, ale on na mě jen vyvalil oči. "Hovno! Nevyhrál jsi! Ještě ne!" prskal po mně a znovu se zmítal. Tentokrát mi to už lezlo na nervy. Řev by na něj neměl účinek, takže tím ho nezklidním. Ruce mu pustit nemůžu a kdyby mu je chytil do jedné, tak ho jistojistě neudržím. Jediné, co mám volné, je hlava. Dát mu čelíčko a uspat ho? Ne, vyspanej je dost. Zapřemýšlel jsem se tak moc, že jsem na něj úplně zapomněl. Už byl klidný. Zcela. Ve tváři mu hrál lhostejný výraz, kterým s

Další díl! Ve středu jedu na olympiádu z francouzštiny, tak mi držte palce, budu ti potřebovat :'D Tak trochu Sasukemu závidím. Teta a strejda jsou sice jejich náhradníky, ale pořad to nejsou rodiče. Zvlášť, když vás adoptují v osmi, kdy si uvědomujete, že každý ve škole mluví o povolání rodičů a vy nemáte co říct. "...ale jsou to dospělí, mají vlastní hlavy, takže si někdy nerozumí. Jednou to skončilo takovou hádkou, že táta odešel. Z jejich rozhovoru jsem pochopil, že podváděl mámu a ona na to přišla. Jako malej jsem odchod táty nesl těžce, oba rodiče si to uvědomovali, proto si mě začali kupovat a já nevěděl, ke komu se přiklonit. Tak jsem zůstal s Itachim. Máma a táta se nakonec vrátili k sobě a já nevěděl, co si o tom mám myslet. Tenkrát jsem to nesl těžce, často jsem měl astmatické záchvaty z rozčilení. Otec mi okamžitě zakázal se jakkoliv zatěžovat a matka to samé, jen Itachi to nebral, jakože umírám. Vždycky tu pro mě byl," usmál se upřímně. "To jsem netušil.

Nyaaaa! >.< ShIzayaaaaa! <33 Moc, moc, moc děkuju! PS: Jinak - už opravdu přemýšlím o novém designu, jen mi jaksi nevychází čas a nápady taky uletěly, tak mi kdyžtak sem hoďte odkaz blogů (musí mít doménu ... blog.cz ), které mají hezký design a líbí se vám :) Inspirace musí být :D Mně se líbí třeba každý design tohoto blogu -> kayleigh.blog.cz Piště, piště :D (PPS: Neměli byste to vědět, ale pro ty, co nemohou usnout, vyjde zítra čtyřicet minut po půlnoci Tanec lásky 3, ale pššš! :D)

Yeeey, druhý díl! Pár kapitol mám přednastavených, tak mám více času přemýšlet nad jinou povídkou :D Poslední tóny písničky a já dotančil. Všichni přítomní začali tleskat, což mě opravdu zahřálo u srdce, ale hned jsem si lehl na zem a začal se zklidňovat. Cítil jsem, jak mám oslabené celé tělo a to jsem měl trénink sotva hodinu a půl, jindy mívám i šest hodin, ale to jsou mimořádné tréninky. "Stále se zdokonaluješ," pochválil ho trenér, a nebyl jediný. Vypadalo to, že i Itachi o něm ví víc. Já jsem s ním každý den ve škole šest hodin, Itachi ho vidí jen dvakrát do týdne na pár minut a zná ho líp? Trochu se ve mně začala vařit krev. Raději jsem se rozloučil a šel pryč z tělocvičny. Měl jsem plán - počkat tu na Uzumakiho, omluvit se mu a pochválit ho. A pak? Už něco vymyslím. Rozhodl jsem se, že si tu dám sprchu, koneckonců mám to tu zadara a můžu tu být, jak dlouho chci. Zastavil mě ale černovlásek sedící na lavičce u dveří do šatny. Sakra, proč neodejde? Chce zase rvačku, neb

A mám další SB! ^^ Ani nevíte, jak to hřeje u toho kamene v hrudníku, co mám :D

Tak tu máte první díl :) Popravdě... Mám teď ještě horší období, než předtím. Ale v psaní nepolevuju! :D Snažím se připravovat na přijímačky a navíc mě čeká olympiáda z francouzštiny -.-" Užijte si první díl ^^ Běžel jsem do jeho bytu se strachem v očích. Když jsem ale otevřel dveře a viděl, že je byt prázdný a nedotčený, chtěl jsem odejít, ale zastavil mě šum z koupelny. Přes supění, jak jsem rychle běžel, jsem ho sotva slyšel a ptal se sám sebe, jestli se mi to jen nezdá. Nečekal jsem a běžel po schodech nahoru se přesvědčit. Čím blíž jsem byl, tím víc bylo zřetelné, že je pouštěná voda. Dveře byly zamčené, což mě trochu znepokojilo. Ještě několikrát jsem stlačil kliku, než jsem ji utrhl. To mě naštvalo, tak jsem ty dveře prostě vykopl. Oči se mi rozšířily hrůzou. Ve vaně, ze které přetékala voda, ležel Izaya. Kdyby neměl ruku přes okraj, nejspíš bych si ho nevšiml. Byl celý ponořený. Ani na chvíli jsem nečekal a jal se ho vytáhnout. Byl promrzlý a nejspíš v bezvědomí. Spěšně js

Juhů! První díl SasuNaru! Užijte si to! :D Pozn.: povídka nebude vycházet pravidelně! Jop! A soráč, nemám obrázek :D PS: Tučné písmo = Naruto, normální = Sasuke Jako pokaždé na mě křičel ten hňup Uzumaki. Co je mu? Tak jsem mu trochu polil triko a navíc omylem. "Debile! Už by ses měl uklidnit, ne?!" řval. Když viděl, že jsem se pořád smál a nehodlal přestat, vzal své pití a polil mě. Smích mě okamžitě přešel. Tohle je vyhlášení války! Teď jsem se smál já. Alespoň ví, jaké to je. Jenomže on zjevně nehodlal přestat a chrstl na mě zbytek vody v petce. A dost! Začali jsme se prát, až tomu přihlíželi ostatní studenti. Jen ať vidí, že Uchiha má i hnusnej ksicht! Neznáme se dlouho, sotva pár týdnů, protože se sem nastěhovali, a už jsem ho nenáviděl. Několik kluků nás drželo od sebe, ale já se jim snažil vzepřít a znovu se do něj pustit. Zdá se, že se nevzdává. Dal jsem klukům najevo, že už nemám v úmyslu se prát, tak mě pustili, ale ještě stále byli ve střehu. "Co se to tu děje

Pár: Shizuo x Izaya Omezení: 15+ (sex | vulgarismy | drogy) Autor: Mei Čeká vás: shounen-ai, yaoi, částmi komediální a smutný děj Děj: Shizuo se jednoho dne dozví, že Izaya chce ukončit svůj život, zprvu tomu ale nevěří. Když se ale po Izayovi slehne zem, začne jednat, sám ale neví proč. Hned se rozhodne, že mu pomůže se ze závislosti na lécích proti kašli (kodein) dostat. Přitom ale mezi nimi vznikne hluboké pouto a Shizuo si to uvědomí, jen se bojí o Izayovu už tak zničenou reputaci... Pozn.: Chtěla jsem čtenářům trochu přiblížit, jaké to asi je starat se o závislého člověka (jde především o jeho pocity), proto chci tuto povídku věnovat svému nejlepšímu kamarádovi Kristiánovi, který mi pomohl se z toho dostat. Děkuju ti za všechno.