♥ Yaoi povídky od Mei ♥

Pár: Shizuo x Izaya Čeká vás: převážně shounen-ai, yaoi, smutný příběh, upíři a řekla bych i horor :D Děj: Izaya se rozhodl si udělat se Shizuem příjemný a ničím nerušený večer. Když ale zjistí, že zapomněl na alkohol, cestou zpátky z obchodu ho začne pronásledovat tvor, který dosud vídal jen v knihách nebo filmech. Od toho večera se Izaya bude měnit k nepoznání. Poznámka: Po tom, co jsem viděla Twilight ságu, nenávidím upíry. Vážně! Jenomže stále ve mně převládá láska k povídce od Demonaty - Upíří romance . :3

To je, co? Sama jsem nečekala, že budu aktivnější, když budu chodit do práce :D moc děkuju za komentáře u minulé povídky, jsem opravdu vděčná a šťastná, že byla tak rychlá odezva! Moc, moc děkuju všem, jste zlatí! <3 PS: to bych nebyla já, abych to nezamotala :D "Prosím vás, pomožte nám," přiběhla Anko a se sestříčkami běžela zpátky. Zapomněl jsem na kelímek s horkým nápojem, který jsem nakonec nechal v automatu a běžel za nimi se podívat, co se stalo. Na zemi ležel Naruto a Kakashi se ho snažil probrat, avšak beúspěšně. "Naruto," zkusil jsem to i já, dokonce jsem ho párkrát pleskl po tváři, ale reakce žádná. Tep i dech měl v pořádku takže jenom omdlel. Položili jsme ho s Kakashim na lavečku a stále se ho snažili probudit, nakonec nám sestry řekly, že bude asi nejlepší počkat, až se z toho dostane. "Proč omdlel?" zeptal jsem se, když sestry odešly za svou prací. "Oznámili jsme mu, že... má sestru," řekla Anko a mně spadla brada. Okamžitě se mi

Juhůůů, další a zatím poslední povídka na přání! :) Pár: Sasori x Deidara Čeká vás: romantika, komedie Věnování: Majo "Deidaro! Deidaro!" volal na blonďatého muže učitel. Zdálo se, že je celou hodinu nějak mimo, taky se to projevilo na plátně. Blonďák párkrát zamrkal a zaostřil na svůj nedokončený výtvor. Místo postavy může, který jim pózoval, vedl tužku křížem krážem po papíru, až to připomínalo mozaiku. "Soustřeďte se," poradil mu učitel a pokračoval v cestě zkontrolování ostatních žáků. Deidara s červenou tváří začal celý svůj nesmysl gumovat a začal od začátku. Nikdy ho nic nerozptýlilo víc, než červenovlasý kluk, který momentálně představoval mořského chlapce. Byl do půlky těla svlečený, od pasu až po konečky prstů u nohou mu zakrýval rybí ocas. Chlapec o ročník výš než Deidara se zaujatě a i trochu povýšeně podíval na napomenutého blonďáka. Vypadal opravdu roztomile, jak se hezky červenal a při každém pohledu na červenovláskovo tělo musel odvrátit pohled. Saso

Hned jsem napsala další kapitolu, jelikož píšu na notebooku :33 :D Užijte si kapitolu, která se dost... ehm... emočně nabitá :) Sasuke se ani nepohnul, jak uslyšel tu zprávu a ani se mu nedivím. Polil mě pot stejně jako jeho a ani jeho otec nebyl v klidu. Co to uslyšel, nepoznatelně sebou trhl a jeho máma se málem rozbrečela. " Je v nemocnici..." mluvila dál. Sasuke se otočil na patě a utíkal na zmiňované místo. Nemohl jsem ho nechat jít samotného, proto jsem ho následoval. Vím, jak blízcí si s Itachim vždy byli, proto se bojím, že se Sasuke zhroutí. Běželi jsme a já slyšel, jak Sasuke nemůže popadnout dech. V mozku mi blikla myšlenka, že dostane astmatický záchvat, takže jsem už po kapsách hledal ten sprej, co vždycky používá. " Sasuke, stůj! Zastav!" křičel jsem za ním a snažil se ho doběhnout. Kdyby nezastavil, nejspíš by mi i utekl. Okamžitě se zhroutil na zem a já jen slyšel, jak tiše vzlyká a snaží se to v sobě potlačit. Přidřepl jsem si k němu a vnutil mu ten

Hehehe, blížíme se ke konci, kde to ještě tak nějak zamotá a ano, začíná to v této kapitole :D Šel jsem spát celý šťastný a ještě mě ovládal pohádkový pocit. Takhle jsem se naposledy cítil, když jsme se se Sasukem poprvé políbili. Nechtěl jsem usnout. Bál jsem se, že se probudím a zjistím, že tohle všechno byl jen zlý sen. Když už je řeč o zlých snech, Sasuke nevypadá, že by měl zrovna klidné spaní. Byl celý spocený, víčka se mu chvěla, jak se je snažil otevřít a něco mumlal. Nechtěl jsem ho ale budit. Mám pocit, že bych se dozvěděl něco, co by mi dokázalo zkazit můj skvělý den. " Itachi!" vykřikl Sasuke a zprudka se posadil. V očích měl strach a slzy a to mě zarazilo. " Byl to jenom sen," objal jsem ho a hladil po zádech. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že mě Naruto svírá. Chtělo se mi brečet. Měl jsem takový strach z té noční můry, kterou už si díkybohu nepamatuju. "Promiň, že jsem tě vzbudil," pošeptal jsem a odtáhl se od něj. Nechtěl jsem mu ta

Tady je menší historie z mého života spojeným s blogem od začátku až po teď. (Chtěla jsem to napsat už dlouho, protože prostě proto :D) Květen - srpen 2013 Než začnu, jak jsem přišla k blogu a psaní yaoi povídek, musím poděkovat své sestřence, která mě do tohoto světa zatáhla. Pamatuju si, že se koukala na Death note a po vyzrazení příběhu mě to zaujalo a slíbila jsem si, že se na to podívám. Jenomže to by nebyla otaku, aby mi nedoporučila i jiná aime, tak mi jich pár napsala i s Death notem na papírek. Do teď si pamatuju všechna, co mi napsala. Byla to: Death note , Kuroshitsuji I/II , Durarara!! , 07 Ghost , Sword art online a Another . Pak se mi však svěřila, že má i jinou aktivitu a tou je psaní yaoi povídek . Ano, hádáte správně, hned jsem se zeptala "Co je to jaój?". Vysvětlila mi, že jde o lásku mezi chlapci a k tomu mi vysvětlila i rozdíl mezi yaoi a shounen-ai a najela na svůj blog , který měla se svými dvěma kamarádkami. Upozornila mě, že je v povídka shounen-ai a

Lidičky moje! Všimli jste si, že už dlouho nepřibyl článeček do rubriky kecy? :D Ale to není jediný důvod, kvůli kterému píšu... Jako první se Vám chci omluvit za týdenní absenci. Po tom, co jsem vydala prozatimní poslední kapitolu Tance lásky mi ten týden nějak rychle uběhl, jako bych ho celý prospala. Něco málo jsem napsala, ale jsou to slátaniny, které se nedají (zatím) publikovat. Proto se ještě jednou omlouvám, že se všechny povídky zpozdily, už na nich budu pracovat víc. Opravdu mě to mrzí, protože někteří už máte strach, že jsem skončila a ani jsem to neohlásila. Věřte mi, že to bych si nedovolila. Mám jednak nedopsané povídky (nenávidím, když je blog neaktivní a jsou na něm nedokončené povídky, které mě zrovna zaujaly... -.-) a jednak mám k blogu velmi hluboké citové pouto a myšlenka, že bych měla přestat psát, mě děsí. Začínala jsem s blogem jako s novým koníčkem, kterým se zviditelním a možná budu úspěšná (kdo by netoužil po slávě... :D). Postupem času se z toho stalo něco ví

To je tak, když se do toho zažerete :D Bylo znát, že bydlí poblíž přírody a je zvyklý i na tvrdou práci. Vyhoupl jsem se na koně a okamžitě se chytil sedla. Nedělala mi problém výška, ale ten kůň a Naruto. Seděli jsme na hřbetu tělo na tělo. "Jestli se bojíš-" "Jedeme!" vyhrkl jsem ze sebe plačtivě, ačkoli jsem zadržoval slzy. Když se kůň dostal do pohybu, víc jsem se natiskl na Naruta. Bylo těžké udržet rovnováhu, proto jsem koně pevně sevřel nohama. Zapomněl jsem na Narutovu blízkost a jen si dělal starosti s balancem. "Zrychlíme?" pobídl mě Naruto a popohnal koně ke klusu. To už jsem se začal opravdu bát a pro jistotu se chytil Narutovy ruky. On okamžitě zastavil. "Chceš dolů?" ptal se mě hned. Jenom jsem mlčky přikývl. Naruto slezl jako první, pak podal pomocnou ruku i mně. Když jsem seskakoval, vpadl jsem mu rovnou do náruče, ale ne, že bych chtěl. Naruto mi hned obmotal ruce kolem těla. Roztřásl jsem se a začal málem plakat. Vím, že bych mě

Tak tu máme první hotovou povídku na přání! Promiň, zlato, napsala sis, aby to bylo pokus o znásilnění, no nakonec to nebyl jen pokus... Gomen! >.< Pár: Naruto x Sasuke Čeká vás: znásilnění, alkohol, drogy, yaoi, fobie z lidského doteku Věnování: ivana-chan :3 Poznámka: Obsahuje spoiler na film Warcraft! (Jo, strašně tu ukazuju, jak je ten film boží xD) Bylo něco okolo jedenácté v noci, když jsem se svými povedenými přáteli vystrčil zadek z kina. Někteří měli ještě popcorn a colu v ruce a horlivě shrnovali celý příběh. "Zajímalo by mě, jak Garona dokáže Lotharovi a ostatním, že to chtěl ten král," zamyslel se Suigetsu a ukradl Karin hrstku popcornu. Ta ho hned zmlátila a stihla mu vymyslet nejrůznější nadávky. "Bylo smutný, jak zabil tu srnu, aby oživil to dítě," vyjádřil se Juugo, který byl všeobecně známý jako přírodomil. Dokonce ho přezdíváme příroďák, heh. "Vůbec mi to nedávalo smysl, celej ten film je sračka," svůj názor pronesla i Karin a upila

Zdárek, lidičky! Po týdenním nicnedělání jsem opět tady! Povídkám jsem se vůbec, ale vůbec nevěnovala, ale už v pondělí jsem se do toho pustila s takovou chutí, že se asi nezastavím :D PS: Na konci toho dílu Naruto vysvětluje, jak fungují známky v tanečních (možná i jiných sportovních) soutěží. Snažila jsem se to trochu vysvětlit, abyste rozuměli, jak vlastně Naruto vyhrál. :) Po tom, co jsem se dozvěděl, že postupuju do finále, znovu se do mě vrátila energie a já začal potit krev. Musím do toho dát všechno, abych neudělal ostudu našemu týmu. "Ať si neublížíš," smála se trenérka, když viděla, jak jsem najednou do všeho hr. V hlavě jsem měl jen nejlepší umístění na mistrovství světa, ať už by bylo jakékoli. Pokud do toho dám všechno, je jedno, na kolikátém místě skončím. Neříkám, že nechci placku, ale tady je úplně jiná konkurence než na kterýchkoliv jiných soutěžích, kde jsem zatím byl. I kdybych skončil na posledním místě ve finále, pořád je to obrovský úspěch. Další Narutov