♥ Yaoi povídky od Mei ♥

Okey, dlouho jsem se neozvala. Důvodem jsou vážné zdravotní potíže, kvůli kterým nejsem ani schopná chodit do školy a brzy mě čeká asi týdenní návštěva nemocnice. Přidávám sem jednu... ani ne povídku, prostě jsem se potřebovala vypsat z deprese a pocitu samoty, který mě po dvoutýdenní absenci ve škole zasáhl. Celá tahle "povídka" je založena na skutečných událostech a mých pocitech, samozřejmě je to vše lehce upraveno, jak se mi to hodilo do děje. Snad nezklame. ♥ Tohle je poděkování Adamovi . Snad poprvé v životě jsem se ocitl ve slepé uličce. Ještě nikdy jsem se necítil tak ztracený a tak sám. Míval jsme problémy a trápení, ostatně jako každý člověk, u nichž jsem ale věděl aspoň, jak se jich zbavit, věděl jsem, kam směřovat. Ale teď to neplatí. Topím se v pramenu šťastných vzpomínek, z nějž se stává bouřlivá řeka emocí. Nemůžu se tomu nijak vyhnout. Hledám, čeho bych se chytil, ale na břehu je pouze slabý rákos. Rákos, který mi tolik ublížil. Ten mi nepomůže, spíš mi pomůže

Zlatíčka, dlužím vám obrovskou omluvu za svou neaktivitu. Mám teď vážné zdravotní problémy, kvůli kterým jsem se moc k paní nedostala. Jediné, co aktivně píšu, je Riren, na nějž se můžete těšit v červenci, možná i dřív (protože to vypadá, nebudu moct jít na brigádu). Moc děkuji všem, kteří posledně komentovali! Tentorkát děkuji za minispam Karin! ♥ Moc to potěšilo! Sasuke s Narutem strávili zbytek týdne u Uzumakiho rodičů. Za tu dobu se Kushina a Minato blíže poznali se Sasukem. Ačkoli Uchiha dokola tvrdil, že ehm… oplodnit jejich syna nebylo jeho záměrem, někde uvnitř mu stále nevěřili. Viděli ale, jak se k Narutovi chová a jak se o něj stará. Taky je překvapilo, jak s ním Naruto zcela spontánně mluví. Teda když už mluvil. Po tom, co Shisui opustil dům, se uzavřel do sebe. Nechtěl s nikým mluvit, ani neměl o čem. Už to nebýval ten upovídaný blonďák, kterého všichni znali, a to jeho rodiče děsilo. Z tohoto důvodu měli strach je pustit zpátky domů, do Konohy. Ne, že by Sasukemu nevěřili

Miláčci, nesmíte mě bít! Q.Q Tuhle kapitolu jsem mohla mít přeloženou už dávno dávníčko, ale myslela jsem si, že mi tam chybí přeložit víc jak polovina, proto jsem to tak dlouho odkládala, ale jak jsem se k tomu dokopala, zjistila jsem, že mi tam chybí přeložit jen odstaveček o necelých 100 slovech. xDDD JInak musím přiznat, že je to teď ve škole o něco lepší, hlavně teda po zdravotní stránce je to mnohem, mnohem lepší teď. Uvidíme, jak dlouho to vydrží, ale už se zase pomalu pouštím do psaní. ♥ Enjoy~ Ucítil zhoupnutí matrace a hned věděl, že kdokoli, kdo ležel po jeho boku, se právě probudil. Sám byl ale pořád unavený. Tu noc nemohl usnout. Jeho syn byl jako zemětřesení - tsunami v plném proudu, ani na sekundu nepolevil. Učitelé o něm říkali, že je hyperaktivní, ale Narutův otec, skvělý chirurg a kardiolog, se pouze zasmál a řekl, že Asahi byl pouze energické dítě a to není hned důvod ho tak rychle diagnostikovat, jak to v poslední době někteří dělali. Naruto nevěděl, ke komu se při

Tak se podívám do menu, do kolonky spřátelení , a je mi trochu smutno. Ze všech lidí, kteří mě kdysi požádali o spřátelení, nebo naopak já je, už na blogu není aktivní. Holt, blogová yaoi scéna dost upadla. Dnes jsou všichni především na wattpadu, kde se jim lépe píše jednak kvůli modernímu ztvárnění stránky, jednak snadnějšímu přístupu k hledaným povídkám a jednak kvůli aktivitě čtenářů. Takhle to cítím já a je mi z toho smutno. Je pravda, že blog.cz je o rok starší, ale žádným způsobem se nevyvíjí, tedy nepřijde mi. Jediné změny, které nás potkaly, bylo nahození reklam, kde se dalo, a několik dlouhodobých výpadků, kdy jsem si dělala starosti, že přijdu o všechno, co jsme tu kdy nahrála. V tu dobu jsem si založila kdyby-náhodou blog na googlu, kam jsem se naštěstí nemusela přestěhovat. Ale většina z těch, co jsem ať už mívala nebo pořád mám ve spřátelených, to s blogem vzdala. Buď přestali psát úplně, nebo odešli na wattpad. Takže tady to je - ruším spřátelení (opičím se po Sane, joo

Juuuu, to už jsme na dvacáté kapitole? 😍 Kdybych neměla tolik povinností, které zabíjí chuť přemýšlet nad tím, co píšu, mohli jsme být o pět, možná víc kapitol dál. ♥ Jinak jsem dopsala první kapitolu Riren a mám skoro sepsanou druhou. Uvidíme, jak to půjde, mohla by vycházet v červnu, možná spíš v červenci, aby na blogu něco bylo, protože nebudu mít šanci psát. V dnešní kapitole se nám objeví Sasukeho a Itachiho vzdálený bratranec. Upřímně, když jsem to psala, mohla jsem se posrat smíchy. 😂😂 Enjoy ~ Oba mladí muži seděli na Narutově posteli. Blondýn měl spojené ruce mezi stehny a nepřítomně koukal na zem. Sasuke hledal způsob, jak s Narutem mluvit. Samotnému mu bylo tohle téma nepříjemné. Nikdy nepřemýšlel o tom, že bude mít děti. Zaměřil se především na to, že se chce stát člověkem, neplánoval vztah a rodinu. A nyní musel čelit nejtěžšímu rozhodnutí ve svém životě. Chtěl by si to maličké nechat, i když to přišlo zcela nečekaně a on na něj nebyl vůbec připravený. Hodiny v místnosti