♥ Yaoi povídky od Mei ♥

Lidičky, Mei se hlásí! ^^ Z časových důvodů nestíhám mít ani čas pro sebe, nestíhám absolutně nic. Místo omlouvání vám tu raději zanechám další kapitolu Kavárny a zdekuju se dělat věci, které nesnáším, nechci dělat, ale bohužel musím. :) Kdo by to neznal. Pokud by se tu do konce roku neobjevil další článek, všem vám přeju bohatého Ježíška, rodinnou pohodu a šťastný nový rok. ♥ Dnešek byl dnem, který by Eren zapsal na seznam naprosto příšerných dnů. Musel doma čekat na chůvu, která přišla o půl hodiny později, než se domluvili, proto taky nestihl autobus a musel jet pozdějším, jenž byl zase úplně narvaný k prasknutí, takže celou hodinu do práce musel stát. Navíc se cítil příšerně vyčerpaný. V noci kvůli malému spal asi jen pět hodin, a to ještě přerušovaně. Cítil se naprosto pod psa. Nejen fyzicky, ale i psychicky. Sžíraly ho pochybnosti o svých možnostech a dovednostech. Většinu času trávil v práci, kolikrát dělal přesčasy, aby se uživil a splatil své dluhy. Tím méně však viděl svého s

Musím vám smutně oznámit, že jsem velmi zaneprázdněná a nemám pomalu na nic. Moc se tímto omlouvám, že je blog polomrtvý a ještě nějakou dobu polomrtvý bude. Kavárna v Trostu nebyla o nic víc zaneprázdněná než v ostatní pracovní dny. I přesto bylo potřeba, aby se do práce zapojil každý, kdo byl jejím zaměstnancem. To pro mladou brunetu zřejmě neplatilo. Tajně seděla ve spíži a jedla poslední kousek čokoládového dortu i přesto, že věděla, že ji brzy někdo objeví. Až se zjistí, že záhadným způsobem zmizely veškeré zásoby dortu, nikdo nebude mít pochyby o viníkovi, protože tohle nebylo poprvé, kdy se ulila z práce a zašila se někam s nějakým jídlem. Dveře se otevřely a světlo se zhaslo. Příchozí osoba nepočítala s tím, že by mohlo být rozsvíceno, proto automaticky sáhla po vypínači. "Sasho," zavrčel hrozivě její kolega. Bruneta jen něco zamumlala, jako by se chtěla bránit, ale spolupracovník ji chytil za límec a dotáhl zpátky do kuchyně, kde se připravovaly různé zákusky s kávou