V rukou zlého osudu 8
Nyaaa, dovolím si konstatovat, že tato kapitola je skoro o ničem, taková nudná, nic se tam pořádně neděje. Zároveň je to ale rozjezd bouře, která se strhne v příští kapitole :3 :D Gomen! :D Uběhl nějaký čas, který jsem trávil nejčastěji v Leviho přítomnosti. Dokázali jsme spolu vést normální konverzace a začali jsme se hodně sbližovat jen tím, že jsme každý mluvili o sobě. Změnil jsem na něj názor, dokonce i chování vůči němu. Uvědomoval jsem si, že se do něj pomaličku zamilovávám, ale nahlas jsem nic neřekl. Rozhodl jsem se mu to oznámit zítra při zásnubách, na které jsem se až nebezpečně těšil. Líbilo se mi, jak na královském dvoře připravují dekorace, stoly na jídlo a zkoušejí hudbu a taneční prostor. Všechno to vypadalo tak nadějně a romanticky, že jsem s nádechem zvedl ramena a usmál se od ucha k uchu. Z okna jsem zamával na malou holčičku, která zběsile kývala ručkou ze strany na stranu, jen abych si jí všiml. Poté si pro ni přišel o něco starší kluk, chytil ji za ruku a spolu od