♥ Yaoi povídky od Mei ♥

Lidičky! Mám další SB! Tentokrát je to překladatelka yaoi mangy Kaho :33 yaoisk.blog.cz

Stvůřičky! Tak tu máte závětečný díl! Hele, přiznám se, že mě ještě napadlo napsat třetí sérii, ale do toho se mi už fakt neche :D Mělo by to jenom dvě kapitoly :D Netrpělivě jsme čekali v obýváku. Tsugaru seděl s koleny u brady a koukal se do neznáma. Slyšel jsem jeho myšlenky, jak přemýšlí o životě bez táty. Neměl by naprosto nikoho, musel by bydlet sám. Jak se uživí, když nemá ještě dostudovanou školu... Táta měl úplně stejný výraz ve tváři, ale nebyl z toho tak na nervy. Věřil svému příteli, že Shizua zachrání. "Omlouvám se," řekl jsem pološeptem a sklopil jsem pohled. Byla to moje vina. Kdybych neuletěl, nic z toho by se nestalo. Pochopím, pokud mě budou nenávidět. "To já za to můžu," přidal se Tsugaru. "Kdybych ti neřekl, abychom uletěli, táta by-" "Ticho! Lístost Shizuovi nepomůže a můžete za to oba," řekl táta a postavil se k oknu. Nezlobil se, byl vystrašený. "Shinra to zvládne," jemně se usmál a zavzpomínal na časy, kdy potřeb

Mát tu další kapču! Zlatíčka! Jak je známo, Mei měla ve čtvrtek narozeniny (ach jo... zase o rok starší x'D) a dostala... bu-dum tss! Vlastní noťásek! Miláčci moji, odteď už začínají těžší časy xD Budu psát o něco pomaleji, ale zato bez obrovských hrubek (mám na mysli především automatické opravy na mobilu -.-). Tak se zatím mějte famfárově, miláčci moji! Užijte si předposlední kapitolku! <3 Táta nás přivítal ve svém starém bytě. Musel jsem uznale písknout. Byt byl velký, prosklený, útulný a zřejmě i bezpečný, když se nacházel v... jak se to jmenuje... aha, mrakodřep. Blonďák s mým tátou začali zatahovat závěsy a rozsvítili světla. Mám rád tmu, ale ostatní zřejmě ne. Myslím lidi. Je možné, že ve tmě nevidí? "Tady budeme v bezpečí. Po nějakém čase ta magická stopa zmizne a můžeme se vrátit," poznamenal táta a posadil se na pohovku. Očima pořád těkal po místnosti a nostalgicky se usmíval. Najednou jsem měl tolik otázek na jeho život člověk. Zajímalo mě toho hodně, protož

Pár: Sasuke x Naruto (není to přímo hlavní pár)/ pár dalších lidí, se kterými Sasánek ehm-ehm :> Čeká vás: yaoi, yaoi, yaoi, shounen-ai, striptéři Omezení: 18+ (jste varováni :>) Děj: Sasuke zrovna zapíjel úspěšně absolvovanou maturitu, když ho po cestě domů znásilní neznámý muž v úklidové místnosti v gay klubu. V ten moment se mu vše změní a téměř o všechno přijde. Všichni jeho známí se ukáží jako falešní přátelé, když nutně potřebuje pomoc. Jako poslední možnost ho napadl blonďák z gay klubu, který mu pomohl, když ho společně se svým přítelem našel. Po pěti letech v gay klubu se ze Sasukeho stává bezcitná sexuální hračka pro pobavení zákazníků. Najde se mezi nimi i někdo o dva roky mladší, který se do něj zamiluje a Sasuke tak bude čelit neustálému sledování. Změní ho to? Poznámka: Necenzurovaný obrázek můžete najít ZDE . :>

Stvůřičky! Přináším vám povídku od své yaoi kolegyně, které patří mé obrovské díky, že mi povídku poslala :3 Zároveň se ti omlouvám, protože jsem přes víkend nenašla čas a přiznám, že když jsem si na to vzpomněla, měla jsem už něco na práci :/ Gomeeeen! Pár: Nathan x Warren Čeká vás: romantika, shounen-ai Autor: Sanny Warren sedel na stoličke v Nathanovej izbe, rocková hudba hrala na celý intrák, v ktorom boli až na pár chalanov sami. Nathan sa za ním hýbal zo strany na stranu do rytmu hudby, hašiš v rukách. Warren im obom robil úlohy. ak by to nerobil, Nathan by tento rok znova pohorel a to mu Warren nemal v pláne dovoliť. Niekedy rozmýšľal, ako je možné, že najväčší hajzel z celej školy mohol byť jeho priateľom. Bolo to až smiešne. Samozrejme o tom na škole nikto okrem Vic, Max a Kate nevedel. Vic bola Nathanová najlepšia kamarátka, takže jej to ako prvej hneď povedal a Max to zas povedal Warren, Kate sa to dozvedela nešťastnou náhodou, keď raz vošla do Warren izby kvôli knihe, čo

Oblékli jsme se a odešli do ulic města. Snažil jsem se naši cestu co nejvíc zdržovat, abych se s otcem setkal co nejpozději. I když se budu snažit si zachovat hrdost, je tu stále devadesáti devíti procentní pravděpodobnost, že se rozbulím jak malý děcko. Otcův řev je hrozivý a každý se ho bojí. Přišli jsme domů, oba jsme se snažili být co nejvíc potichu. Možná jsme doufali, že si nás nevšimnou. Asi bych už měl vyrůst. "Kde jsi byl?" zeptal se za mými zády otcův naštvaný hlas. Nekřičel, byl výjimečně klidný a to mě děsilo daleko víc. Nevěděl jsem, co mám od něj očekávat. "Je dost pozdě na to, abys běhal po venku," poučil mě a klidně si sedl ke stolu před námi. V jeho jindy děsivých a rozhodných očích se objevila starost. "Kde je můj táta?" zeptal se Tsugaru. Pevněji jsem sevřel jeho ruku, aby se uklidnil. "Klid, hochu," zamračil se na něj táta. Blonďák si myslel, že ho snad můj otec vysál? Když nad tím přemýšlím, je to možné a přejel mi mráz po zá

Do třetice všeho dobrého ;3 Což se o této kapitole říct... dá... asi... :D PS: Přestaň te uvažovat, jak je možné, že se defakto mrtvému člověku může postavit :D Prosím :D "Ne!" protestoval jsem a chytil Tsugara za ruku, čímž jsem šokoval oba naše otce včetně Tsugara samotného. "Sám máš vztah s lidským mužem, proč bych nemohl i já?!" zakřičel jsem a s Tsugarem jsem vyběhl ven do ulic. Tady nás jen tak nenajde a pokud se nechce prozradit, musí se chovat jako člověk, takže žádné létání. Po pár minutach běhu jsem cítil, jak za sebou Tsugara doslova vláčím. Zastavil jsem v parku u fontány, kde jsem ho posadil na lavečku, aby si mohl oddechnout. "Promiň," omluvil jsem se a pustil jeho ruku. "Bylo to nutný?" zeptal se ztěžka blonďák a snažil se popadnout dech. "Není fér, že on si může dělat co chce a já ne! Jsem skoro dospělý!" dupl jsem si a zkřížil ruce na hrudi. "Já myslel ten běh," zasmál se. "Za to se omlouvám. Nehodlám ho

Zlata! Mei jde zítra na vyšetření a od úterý taky do školy, tak očekávejte hodně sníženou aktivitu ;) Pár: Kakashi x Iruka Čeká vás: romantika, yaoi Věnování: Sarada-sensei Znáte ten pocit, když víte, že o víkendu nemáte žádné povinnosti, a tak můžete ležet v posteli celé dva dny? Přesně takhle vypadaly dny volna pro jednoho skvělého ninju. Neležel sice v posteli, ale gauč je v podstatě to samé. Navíc se můžete dívat na televizi. Dveře práskly, což znamenalo, že přišel jeho přítel a milenec. Byl na jednodenním výletě s novými dětmi, které přišly do akademie. Ti uličníci mu dali zabrat víc než Naruto. "Jsem doma," oznámil hlasitě. "Vítej," řekl Iruka jako by nic. Nebyli pár, kde by jeden nemohl žít bez druhého. Nechodili na rande, byli raději zavření doma tělo na tělo při sledování večerních filmů. Navíc ani jeden nechtěl, aby někdo o jejich vztahu věděl. Sice by je nejdřív pomlouvali a později by to nikomu ani nepřišlo, ale i ty pomluvy bolí, zvlášť od přátel. "

Hele, ten název neřešte, nemá to cenu :D docházejí mi nápady na názvy x'DDD Pár: Sasuke x Naruto Čeká vás: shounen-ai, mpreg (!!!) a podrobnější porod Blonďatý sedmnáctiletý chlapec se koukal ven z okna a sledoval druhou třídu, jak zrovna cvičí podle Gai-senseie. Zaujal ho totiž nově příchozí student, který si hned první den získal srdce všech dívek a učitelů a to Narutovo nebylo výjimkou. Byl krásný, chytrý, sympatický a často se Narutovi zdálo, že i osamělý. Ani jednou však na sobě nedal znát, že by mu společnost chyběla, ba naopak. I když se kolem něj točilo hodně holek a kluci ho zvali k sobě do party, raději si sám sedl ke knížce a pochutnával si na obědu, který si připravil ještě to ráno. "Uzumaki," oslovil blonďáka učitel. Nebyl naštvaný, ani pobavený, měl o svého studenta tak trochu starost. Posledních pár týdnů není na tom psychicky dobře a to se projevuje i na známkách. Blonďák sebou trhl a prudce se postavil. Jeho tváře nabraly růžový nádech a oči se zahleděly

Zlatíčka! Druhy díl je tady! :3 Tsugaru mi ukázal, jak funguje mobil, co je to televize, počítač, trouba, lednice a jiné přístroje v domácnosti. Vysvětlil mi, že se nacházím v jednadvacátém století a on je člověk. Žádné jiné bytosti tu nejsou a kdybych na veřejnosti rozhlašoval, že jsem upír, zavolali by do cvokhausu, kam dávají blázny. Půjčil mi své oblečení, abych v tom mém nebyl moc nápadný. Lidi jsou prý zvědavý. "Jsem doma, Tsugaru!" zavolal jeho táta a Tsugaru znejistěl. V hlavě jsem mu slyšel myšlenky, jak přemýšlel, kam mě schovat. "Zapomněl jsem si mobil, tak si pro něj jdu." "Hej!" okřikl jsem Tsugara tiše, aby se uklidnil. "Tak mě představ jako kamaráda, ne?" navrhl jsem. "Máš pravdu," oddechl si a vyšel z pokoje. Já jsem mu dělal ocas. "Tati, je tu můj kámoš. Nevadí, když tu přespí?" zeptal se opatrně. Já, dosud schovaný za jeho zády, jsem vykoukl na jeho tátu a mile se usmál. On se ale zamračil a nedůvěřivě si mě

Máte tu první kapitolu! Procházel jsem se po hradě a hledal něco zábavného. Zabíjet mě nebavilo, závody v létání už byly taky ohrané. Věčně jsem ve všech hrách vyhrával a to jenom proto, že jsem princ. V některých hrách jsem byl dobrý a nikdo se mi nemohl rovnat, ale z většiny mě vyhrávat nechali. Nenávidím to. Jednou bych chtěl i prohrát a radovat se z vítězství někoho jiného. To mě přivádí k další věci. Chtěl bych přítele. Nefalšovaného, který by mi říkal pravdu i kdyby mě měl urazit. Většina mých poskoků mi lichotí, protože kdyby řekli něco, co se mi nelíbí a já si postěžoval tátovi, nejspíš by jim utrhl hlavu. Ještě nikdy jsem si nestěžoval, neměl jsem to zapotřebí, ale dalo se tak dobře vyhrožovat. "Kdo vyhraje, půjde za mým tátou a řekne mu, že je starý páprda!" Kdo by si to dovolil k nejmocnějšímu z upírů? Jedině jeho synáček. Zastavil jsem se před otcovou pracovnou a zaklepal na obrovské dveře. Ani jsem nepočkal na vyzvání a vešel dovnitř. Otec nikde. To je divné, pro