(Ne)štěstí v lásce

Hele, ten název neřešte, nemá to cenu :D docházejí mi nápady na názvy x'DDD

Pár: Sasuke x Naruto

Čeká vás: shounen-ai, mpreg (!!!) a podrobnější porod

---

Blonďatý sedmnáctiletý chlapec se koukal ven z okna a sledoval druhou třídu, jak zrovna cvičí podle Gai-senseie. Zaujal ho totiž nově příchozí student, který si hned první den získal srdce všech dívek a učitelů a to Narutovo nebylo výjimkou. Byl krásný, chytrý, sympatický a často se Narutovi zdálo, že i osamělý. Ani jednou však na sobě nedal znát, že by mu společnost chyběla, ba naopak. I když se kolem něj točilo hodně holek a kluci ho zvali k sobě do party, raději si sám sedl ke knížce a pochutnával si na obědu, který si připravil ještě to ráno.

"Uzumaki," oslovil blonďáka učitel. Nebyl naštvaný, ani pobavený, měl o svého studenta tak trochu starost. Posledních pár týdnů není na tom psychicky dobře a to se projevuje i na známkách.

Blonďák sebou trhl a prudce se postavil. Jeho tváře nabraly růžový nádech a oči se zahleděly do desky stolu. "Promiňte, sensei... nedával jsem pozor..." přiznal se, i když toho si učitel už všiml.

"Příště raději zůstaňte sedět, ať si neublížíte," poradil mu učitel a zakoukal se do učebnice matiky, aby svým studentům dál předčítal příklady, které oni následně řešili, když ho v tu chvíli zavolal ředitel. Knihu položil na katedru, poučil žáky o slušném chování a odešel ze třídy. To pro Naruta znamenalo špatné znamení. Kiba se svou přítelkyní a ostatními členy jejich party se na něj s úšklebkem otočili.

"Ale copak, Uzumaki? Přemýšlel jsi nad barvou dětskýho pokojíčku?" rýpnul si do něj Kiba a všichni se rozesmáli.

"Nebo lituješ toho, že nevíš, co je prezervativ?" pokračovala Sakura.

Nejvíc Naruta bolelo to, že to byli jeho nejlepší kamarádi. V momentu, kdy se jim svěřil se svým problémem, si ho většina lidí na škole začala dobírat. Od té doby už kamarádi nejsou.

Hodina tělocviku skončila a černovlasý chlapec se chystal na vytoužený oběd. S příchozím podzimem se nedoporučovalo chodit na střechu, proto tam taky nikdo nehodil. Dny začínaly být opravdu chladné, to ale Sasukemu nevadilo. Byl rád, když si může odpočinout od každodenního ruchu ve třídě. Došel na střechu, no jen co se posadil, uslyšel tichý pláč. Za rohem seděl blonďatý chlapec a přívaly slz si utíral do rukávů školní uniformy. Sasuke se k němu tiše přiblížil, aby ho nevyplašil a položil mu ruku na rameno. Teprve pak si ho blonďák všiml a vyjeveně se koukal na černovlasého anděla. Byl to sen? Nebo u něj právě stojí ten nový student, který mu nedá spát?

"Jsi v pořádku?" zeptal se Sasuke. Naruto ucukl ramenem a stydlivý pohled odvrátil na druhou stranu. Rychle si utřel slzy, snad aby Sasuke nic nepoznal, na což už bylo pozdě. Chtěl, aby se někdy poznali, ale ne zrovna když má obličej napuchlý od pláče.

"Nic mi není..." zalhal a odsedl si dál od něj.

"Moc to tak nevypadá. Je zima a ty tu sedíš jen v uniformě na studené zemi. Myslíš, že je to v tvém stavu dobrý nápad?" nakrčil starostlivě obočí. Poukazoval na Narutovo větší břicho. Blonďák se trochu zastyděl a krátce se na Sasukeho podíval. "Tady," usmál se Sasuke a sundal si z ramen svou bundu, jíž přikryl Naruta. "Můžu poobědvat s tebou?" sedl si vedle něj a vytáhl box s jídlem.

"Jak chceš," odvětil smutně Naruto a schoval bradu do Sasukeho bundy. Tak krásně voněla a příjemně hřála.

"Huh? Kde máš oběd?" zamračil se Sasuke a rozhlížel se kolem blonďáka, jestli neuvidí další box s jídlem. Když ale žádný nenašel a blonďák se stále víc tvářil jak hromádka neštěstí, došlo mu, že žádný nemá. Nechápal, jak může v jeho stavu trpět hladem. Hluboce si povzdechl a nabídl mu svůj oběd.

"Nechci," vzlykl blonďák a víc se přikrčil do klubíčka.

"To na mě neplatí. Jednou jsi těhotný, tak musíš pořádně jíst," nakázal Sasuke přísně, až se Naruto lekl a raději poslechl. Po prvním soustu do sebe Sasukeho oběd naházel, že mu stihlo i několikrát zaskočit.

"Děkuji," pokusil se blonďák o úsměv a pohladil se po bříšku.

"Proč jsi plakal?" vrátil se k jeho stavu Uchiha a Uzumakimu se nahrnuly další slzy do očí.

"To kvůli tomuhle," zamračil se na své těhotenské břicho. "Před necelým rokem mě znásilnil přítel, kterého zavřeli do nápravného zařízení. Nevěděl jsem, že jsem v tom, dokud mi nezačalo růst břicho, což bylo na začátku třetího trimestru. Spolužáci mě mají za kurvu," popotáhl a nanovo se rozplakal. I když se snažil před Sasukem nevypadat jako ufňukánek, nedařilo se mu to. Pálily ho oči od věčného pláče a utírání slz.

"Neplakej," utěšoval ho černovlasý a pohladil ho po bříšku. "Není to dobré pro miminko," pošeptal smyslně a zadíval se Narutovi hluboko do očí. Ten se mu svalil do náruče a postupně přestával plakat. Cítil se s ním v bezpečí a v klidu.

Tak se z těch dvou stali velmi blízcí přátelé. Sice chodili každý do jiné třídy a Sasuke se tak strachoval o Narutův psychický i fyzický stav, ale trávili spolu maximum času. Chodili spolu ze školy i do školy, dokonce Sasuke Naruta doprovázel při přesunu z jedné třídy do druhé. Chtěl mít jistotu, že se mu nic nestane.

"Našel sis nového tatínka, Uzumaki?" posmíval se Kiba se Sakurou na klíně, když viděl Naruta se Sasukem, jak jdou od skříněk do tříd.

"A co?" naštval se Sasuke a chytil Naruta za ruku. "Alespoň nás nenavštíví sociálka kvůli zanedbávání," odfrkl si a táhl Naruta k nim do třídy. Blonďák nestíhal se Sasukeho krokem stejně jako s tepem vlastního srdce. Co to sasuke povídal? Vždyť jim právě dal za pravdu, takže potvrdil jejich pomluvy, že Naruto spí s každým, což byla samozřejmě lež. Se Sasukem měli čistě kamarádský vztah, i když si Naruto kolikrát musel nafackovat, aby na Uchihovi pořád nenechával svá modrá kukadla.

"Uvidíme se později. Ahoj," usmál se na něj Sasuke ve spěchu a utíkal do své třídy. Vypadal rozčileně a trochu mimo svůj zdravý rozum. Kiba dokáže naprudit, to jo, ale znal Sasukeho jako kliďase a tentokrát vypadal opravdu mimo svůj každodenní flegmatismus.

Naruto sevřel ruku do pěsti. Ještě cítil Sasukeho teplo na své dlani a nemohl se ubránit menšímu úsměvu. I když Kiba s narážkami určitě nepřestane, byl šťastný, že se za něj Sasuke postavil. Dokonce předstíral, že jsou pár.

"Chtěl bych se tě na něco zeptat," oznámil Sasuke blondýnovi a nervózně těkal po místnosti. Nacházeli se na chodbě, kde se většina studentů chystala odcházet domů. Někteří pádili tryskem, někteří ještě čekali na své kamarády, aby jim cestu dochutili zábavou.

"Ptej se," pokrčil Naruto rameny. Sasuke se od toho incidentu choval podivně a bylo těžší s ním v klidu mluvit. Zdál se být nervózní, impulsivní a k jeho klidné povaze hyperaktivní.

Blonďák z větší výšky pustil své tenisky na zem a obul si je. Když si chtěl zavázat tkaničky, automaticky se k nim sehl Sasuke a začal je zavazovat. Jenomže černovlásek nepřemýšlel co dělá, ale formuloval větu, kterou se zeptá Naruta na - pro něj - důležitou věc.

"Dneska budu doma sám a- a... je to docela nuda, tak... jsem si řekl... j-jestli bys nešel... ke mně. Jako, myslím... ke mně domů," nervózně se pohladil po zátylku a patou vrtal důlek do země. Naruto otevřel pusu na odpověď, ale Sasuke ho zase přerušil. "Je to kamarádský! Jenom kamarádský- eh... pozvání domů ke kamarádovi. Chápeš! Já jsem kamarád, ty jsi kamarád - tak jsem si řekl, že bych tě mohl pozvat jako k-kamaráda k sobě-"

"Rád půjdu," usmál se Naruto vděčně. Tváře obou chlapců byly zbarveny do jemné červené a na Sasukeho bledé pleti se to projevovalo daleko víc. Naruto se culil, jak měsíček na hnoji. Tušil, že se mu zalíbil a dostal ho do nepříjemných rozpaků, proto se teď choval tak vyplašeně.

Blonďatý mladík šokovaně vydechl, když se ocitl v předsíní obrovské a vyšperkované vily. Nemohl uvěřit svým očím, že v něčem takovém Sasuke bydlí. Podobná sídla vídával jen v pohádkách a akčních filmech.

Černovlasý kamarád ho pobídl k pokračování v cestě po schodech směrem nahoru. Nemohl přece nechat zakoukaného Naruta stát v předsíni, i když by se nemusel bát, že by mu někam utekl.

Společně vešli do Sasukeho pokoje, který se naprosto lišil od zbytku sídla. Působil tajemně, moderně a velmi osaměle. Tmavě modré zdi se odrážely na všech lesklých předmětech, a proto to vypadalo, že tam vlastně nejsou.

"Zahrajeme si?" zeptal se Sasuke s úšklebkem a podal Narutovi joystick od PlayStationu čtyřky. Ten jen vykulil oči a s otevřenou pusou neschopen slova přikývl. "Hmh... Co je? Nikdy jsi neviděl věcičky jednadvacátého století?" zasmál se Sasuke a vytáhl krabici s hrami.

"Nikdy jsem jim nebyl tak blízko," přiznal Naruto a sklopil hlavu. "Rodiče na to nikdy neměli," posmutněl víc a palcem pohladil tlačítka.

"Čas to napravit," usmál se Sasuke a vytáhl svou nejoblíbenější hru - Tekkena. Posadili se naproti skoro dvoumetrové televizi a Sasuke začal s vykládáním pravidel a ovladatelnosti. Naruto ale nevnímal jeho slova tak jako jeho hlas a rty. Když si už po čtvrté musel nechat vysvětlovat tu samou věc, přiznal si, že ho Uchiha přitahuje. Kupodivu ale skóroval, i když vůbec nevěděl, kterým tlačítkem dělá co. Sasuke mohl jen zírat. Ještě nikdy se mu nestalo, že by ho někdo porazil, obzvlášť ne amatér. Napoprvé pokrčil rameny tím, že ho odteď už šetřit nebude, ale jeho předčasná radost ihned odcupitala po páté prohře. On si vždycky všechno dobře promýšlel, měl svou taktiku a znal všechny postavy nazpaměť. Jak se mu mohlo tohle stát?

"Vzdávám to," řekl naštvaně a hlavu zaklonil, čímž mu spadla do měkkých peřin na posteli.

"No tak, je to jenom hra," přesvedčoval ho Naruto a taktéž odložil joystick. Sasuke neuměl prohrávat a zrovna dělal uraženého. To pro Naruta byla bezvýchodná situace. Sasuke se s ním odmítá bavit, jelikož je Naruto mnohem lepší ve hrách, přičemž na ně sotva sáhl. Není možné, aby měl někdo takové štěstí.

Naruto se pohladil po břiše a něco ho napadlo. Chytil Sasukeho ruku, která mu hned ucukla, jak se Sasuke lekl cizího doteku.

"Neboj," ujistil ho Naruto a Sasukeho dlaň položil na své bříško. Ten se jemně usmál a nejistě po něm přejel. Nechtěl mu ublížit, věděl, jak snadno se to dá. Ucukl rukou, když ucítil kopanec přímo doprostřed dlaně, hned ji ale zase vrátil.

"Uličník," zasmál se a rozesmál i Naruta. Ten se pohodlně opřel o postel a hluboce si povzdechl. Do očí se mu vkradl smutek a strach.

"Co s námi bude?" zeptal se sám sebe nahlas. "Uživím ho? Kam ho dám, než dodělám školu?" zasypával Sasukeho otázkami.

Černovlásek přiložil ucho k jeho břichu a jeho černé oči hypnotizovaly ty modré. "Kdykoli se mnou můžeš počítat. Pokud budeš potřebovat peníze, rád ti je dám," šeptal Sasuke a poslouchal toho malého drobečka, jestli mu nechce něco říct.

"To nejde, Sasuke. Už tak jsi toho pro mě udělal hodně," protestoval Naruto. Je pravda, že se o něj Sasuke posledních pár týdnů staral a opečovával jej. Střežil ho jako svůj největší poklad.

Sasuke se narovnal a přiblížil se k Narutovi. Tomu se z té blízkosti zastavil dech. "Rád bych pro tebe dělal všechno. Každý den. Každou minutu," šeptal a spojil jejich rty.

***

Sasuke čekal na Naruta před třídou. Všichni už vyšli ven a v poslední řadě I blonďáček. Protáhlý obličej naznačoval, že dnes nebyl dobrý dena a dobrý ani nebude.

"Ahoj," usmál se na něj Sasuke a přitáhl si ho do obětí, jak jen to Narutovo bříško dovolovalo.

"Ahoj," Uzumaki se pokusil o úsměv a Uchihu políbil. "Třídní se mnou chce mluvit," protočil očima a představoval si, jak mu jeho třídní učitel mluví do duše ohledně miminka. Termín porodu se rychle blížil a všichni, komu na Narutovi záleželo, o něj měli strach.

"Tak já počkám u skříněk," usmál se Sasuke a polibek mu vrátil, pak ho pustil ze sevření a odcházel.

Naruto zaklepal na dveře kabinetu jeho třídního učitele. "Pojď dál, Naruto," křikl jeho třídní Iruka-sensei. Když uviděl blonďáka, mile se usmál. "Chtěl jsem tě o něco požádat. Jako jediný ze třídy jsi už dlouho neměl službu a hodně lidí si na to stěžuje, tak jsem ti našel lehkou, ale zato důležitou práci," pravil Iruka. Dokončil své povinnosti a chystal se jít domů, tomu taky nasvědčovala bunda, kterou si přehodil přes ramena. "Ve skladu jsou štosy papírů - testy z minulých ročníků - a bylo by dobré, kdyby je někdo roztřídil," usmál se na Uzumakiho a podal mu klíč.

"Dobře," přikývl Uzumaki.

"A Naruto," oslovil ho ještě před odchodem, "opatruj se," odešel.

Naruto si povzdechl. Už dlouho ho učitel chránil před rolí třídní služby, protože bral ohled na jeho stav. Blonďák se cítil natěšený, ale zároveň se mu do té práce nechtělo. Hádal, že to bude na dlouho.

Když seděl na zemi u dvou hromad papírů, vzpomněl si, že na něj čeká Sasuke. Vytáhl z kapsy mobil, ale ten mu jen ohlásil nula procent baterie a znovu usnul.

"Proč já," povzdechl si blondýnek a zvedl se, aby pro Sasukeho mohl dojít. Rovnou mu může pomoct, aby byli co nejdříve doma. Jenomže zvednutí se znamenalo ztrátu spousty energie. Naruto už nemohl nosit ani školní uniformu, byl jak obří balón.

Sklad byl v podkroví, ale vedli tam tři schůdky. Když se Naruto dostal na jeden z nich, dítě v něm se pohnulo. Ale zvláštně. Nejdřív to bolestivě píchlo, pak začalo bolet. Naruto odtušil, že nejde jen o kontrakce.

"A sakra," vydechl a vyděšeně se podíval do chodby, kde měli učitelé kabinety. Ke vší smůle už v budově nikdo nebyl kromě něj a Sasukeho. Sasuke!

Černovlásek stál u skříněk už pět minut. Když si všiml, že Narutův třídní odchází a Naruto nikde není, zamračil se. Nejspíš šel ještě na záchod, pomyslel si Uchiha a opřel se o skřínky. Když ale po nějaké době uslyšel tlumený vykřik, zlekl se a utíkal ho hledat.

"Sasuke!" křičel Naruto ve skladu. Sasuke zamrzl ve dveřích, když uviděl Naruta v křečích ležet schouleného do klubíčka s rukama objímajícíma jeho velké břicho. "Moc to bolí," vysvětlil Naruto celý uslzený a štěněčíma očima se koukal na svého přítele.

"D-dobře, Naruto. To bude dobrý!" snažil se přesvědčit oba dva. Sundal si tašku, sako, vyhrnul si rukávy košile a pomohl Narutovi přetočit se na záda. Ten začal plakat ještě víc a odmítal se jakkoli pohnout. "Naru, já vím, že to bolí, ale musíš!" přesvědčoval ho Sasuke a sundal mu kalhoty i s trenkami.

"Ne!" vykřikl stydlivě Naruto a rukama si zakryl své přirození.

"Naru, neblbni," upozornil ho Sasuke. "Prostě lež a jen tlač a dýchej!" Sasu mu oddělal ruce a roztáhl mu nohy od sebe, aby dítě mělo větší šanci se dostat co nejrychleji ven.

"Bolí to!" vykřikl Naruto a zaklonil hlavu.

"Já vím, Naruto! Tlač!" radil mu Sasuke.

"Tys to někdy dělal?!"

"Viděl jsem to v televizi,"přiznal se Sasuke.

"Jenom v televizi?!" zhrozil se blonďák. "Volej záchranku!" přikázal mu.

"Dobře, ale tlač a dýchej!" Sasu našel svýma roztřesenýma rukama mobil ve školním batohu a vytočil číslo zachranné služby. Nahlásil jim místo, stav a jméno.

"Sasukeeeeeeh!!" křičel Naruto a zatlačil. Ale dítě ještě nikde. Místo něj vytekl jen pramínek krve.

"Šikula," pochválil ho Sasuke a mírně mu zatlačil na břicho, aby zjistil, kde se dítě nachází. "Budu ti muset pomoct," pronesl a chytil ho za ruku, která mu byla drcena. "Nezapomeň zhluboka dýchat."

"Já vím sakraaaaaaaah!!" Sasuke zatlačil Narutovi na břicho. S dalším přívalem krve se objevil kousek hlavičky.

"Už ho vidím, Naru!" usmál se Sasuke.

"Nemůžu, Sasuke... Já nemůžu..." plakal Naruto a uvolněně zavřel oči.

"Ne, Naruto, musíš!" rozkázal Sasuke. "Miluju tě a věřím, že to zvládneš!" usmál se na něj a pohladil ho po spocených vlasech.

Naruta jeho slova přesvědčila. Začal tlačit víc a i když bylo jasné, že je pro něj obtížné vykonat jakýkkoli pohyb, snažil se. Ale to nestačilo. Dítě šlo ven příliš pomalu a místo toho bylo pod Narutem spousta krve, čehož se Sasuke bál nejvíc. Jeho pomoc nestačila.

"Nevzdávej to! Už bude venku!" lhal Sasuke. Měl strach, že Naruto přestane. Musel mu dodat naději, že už bude konec, proto to musí vydržet.

"Ustupte!" nařídil Sasukemu záchranář, co přišel i se svými kolegy. Sasuke tak jen prižlížel držíc Naruta za ruku.

"Sasuke, mám strach," přiznal se Naruto a znovu se rozplakal.

"Nic se ti nestane. Vidíš? Jsou tu odborníci, pomůžou ti! Za chvíli bude zase dobře," Sasuke ho políbil na čelo a pevně mu stiskl dlaň. "Přásahám, že po tomhle se o vás postarám. O oba dva, neboj se," políbil ho na ruku a sledoval jeho reakci. Blonďák už zavíral oči únavou.

"Musí okamžitě do nemocnice. Dítě je zamotené do šňůry," vysvětlil jeden ze záchranářů a dal Narutovi sedativa.

"Cože?!" vykřikl Naruto. Začal se bát, že to ten myličký nepřežije. Vždycky ho jen proklínal a přál si, aby ho nikdy neměl, ale od doby, co začal chodit se Sasukem, si ho zamiloval. Rozhodl se, že Sasukeho urči jeho jeho druhým otcem.

Blonďáka naložili na nosítka a odnesli do sanitky, kde se ho snažili udržet při vědomí. Ztratil hodně krve a je vysílený. Navíc hrozí, že se dítě ani nenarodí.

Sasuke seděl v čekárně a čekal na nějaké zprávy. Kvůli komplikovanému problému musel jít Naruto na čísařský řez, kde by neměl být nikdo kromě doktorů a jejich asistentů.

Ze sálu se začal ozývat dětský pláč. Sasuke se překvapeně postavil a netrpělivě čekal příchod doktora. Ten přišel o pár minut později, které byly pro Sasukeho jako hodiny. Uchiha se usmál, když uviděl malé miminko zabalené do modré dečky.

"Je to kluk," usmál se doktor a podal ho Sasukemu.

"A Naruto?!" vyděsil se.

"Je v pořádku, teď spí a bylo by dobré, kdybychom si ho tu nějaký čas nechali," pravil doktor a nepřestával se usmívat.

"Jistě," oddechl si Sasuke a zadíval se na malého chlapce. "Ahoj," usmál se na něj a prstem ho pohladil po tváři. Ten maličký klouček mu chytil prst a jemně se usmál. Na modrou deku dopadly první slzy...

***

Sasukeho a Naruta čekal poslední ročník na střední škole. Oba se pilně učili, studovali a mezitím se i vzali. Naruto se i s malým Daisukem nastěhoval k Uchihovi domů, kde se měli oba skvěle. Naruto díky Sasukemu odmaturoval se samými jedničkami.

Sasuke je oba miloval a staral se o ně s největší péčí.

"Sasuke!" zakřičel Naruto ze zahrady na svého manžela, který zrovna krmil skoro dvouleté dítě. Sasuke vykoukl z okna a když uviděl Naruta na pozoru, jako by na něj vyskočil had, běžel za ním.

"Co se stalo?!" zlekl se a zadíval se směrem jako Naruto. Uprostřed záhonů, kde Naruto pěstoval své květiny, vykukovalo velké mraveniště.

"Zničí mi zahradu!" postěžoval si Naruto a stulil se mu do náruče.

"A já se lekl, že ti jde život," protočil Sasuke očima, ale i přesto ho objal a uklidňoval.

"Já vím, ale když-"

"Tak na to někoho zavoláme, ju?" usmál se na něj mile a políbil ho do vlasů. Naruto šťastně přikývl a společně se odebrali dovnitř, kde si všichni dali oběd a po něm si lehli a odpočívali.

"Co myslíš?" zeptal Naruto s rukou na břiše.

"Já už raději nemyslím," zasmál se Sasuke. Věděl, na co Naruto naráží. Jaké bude jejich druhé dítě a navíc ještě nemají jméno.

"Mám žízeň," postěžoval si Naruto a překulil se na bok.

"Dojdu ti pro pití," nabídl se Sasuke, ale Naruto odmítl.

"Ne, půjdu sám. Jakýkoliv pohyb mi jen prospěje," pronesl. Od doby, co dostal od Itachiho bratra cédéčko s cvičeními pro těhotné, se začal nějak moc pohybovat.

Sasuke se ještě dlouho koukal do dveří, kde Naruto zmizel. Nemohl uvěřit tomu, že již brzy se jejich rodina rozroste o dalšího člena.

Z prvního patra se ozvalo rozbití skla. "Sasukeeeeeh!! Záchrankuuu- aaaah!!" křičel Naruto.

Sasuke zpozorněl. Polil ho pot úplně stejně jako před rokem a půl. "A sakra..."