To nejdražší 2/2
Jo, ta povídka se nevleze na blog. Logika blogu opět udeřila. Naruto vedl Sasukeho po pěší zóně na vzdálený kopec, na němž se tyčil maják. Celou cestu mu vyprávěl historii města, občas i vlastní zkušenosti a dobrodružství. "Už ho vidím!" zvolal vesele a ukázal na vrchol kopce. "Možná tak půl hodinu a jsme tam…" zlomil se v pase, rukama se opřel o kolena a těžce vydechoval. "Můžeme si tu odpočinout," navrhl Sasuke a rozhlédl se. Kolem nich stálo několik podniků. Nacházeli se na turistické trase, proto jejich ceny podle toho vypadaly. Přesně na to taky upozornil Naruto. "Já se na ceny nedívám. Prostě si koupím, co chci," pokrčil rameny Sasuke a vydal se k jedné restauraci. Naruta nechal vzadu v hloučku lidí. Ten ho ale brzy doběhl. "Jak tohle vůbec můžeš říct? Měl by ses naučit šetřit na horší časy," zeptal se Naruto a nervózně se rozhlížel kolem sebe. Nebyl zvyklý chodit do nóbl restaurací. Cítil se od ostatních návštěvníků tolik odlišný