Kluk z kavárny | Kapitola 1.

Vím, že jste na tuto povídku dlouho čekali. Konečně ji tu máte. ♥

K mé aktivitě - nečekejte žádnou slávu. Mám předpřipravených pár kapitol Kavárny, ale ty si nejdřív musím přečíst a poupravit, jinak zatím nic dalšího neplánuju, nemám moc času. No jo no, maturitní ročník je maturitní ročník.

---

Dlouhým letním dnům byl konec a vystřídaly je dny o něco kratší, deštivější a chladnější. Nejedna osoba se raději rozhodla pro lenošivé odpoledne strávené doma, zachumlaná do teplé deky s horkým čajem v dlaních, než aby vylezla ven do sychravého počasí. Někteří však neměli na výběr. Museli si i přes nevůli vyjít ven nasadit kabáty, bundy, teplé boty, vzít do ruky deštník a prodírat se silným deštěm a větrem, aby dorazili na určené místo.

Sobota, dvě hodiny odpoledne. Pro většinu lidí odpočinek po obědě, pro zaměstnance kavárny Trost plno práce s obsluhováním hostů, kteří se po obědě rozhodli pro menší zákusek a kávu na povzbuzení. Číšníci a servírky měli co dělat, aby stíhali vyřizovat objednávky. Nohy je už bolely, stejně tak záda a ruce. Tvrdě pracovali, aby si vydělali nějaké peníze, z nichž většinu stejně slízne jejich hamižný šéf, vlastník několika kaváren, Erwin Smith.

Ten si jako vždy s nohama na stole pochutnával na černé kávě, kterou mu donesl jeden z jeho číšníků, když v tom ho někdo vyrušil.

"Zdravím, Erwine," přišla do jeho kanceláře sekretářka.

Vlasy měla svázané do vysokého culíku, jen kolem spánků a stranic jí na každém boku visel pramínek hnědých vlasů.

"Promiň, že tě vyrušuju," začala energicky, "jenom jde o tu novou pobočku v Ehrmichu. Je to poslední velké město v okresu Sheena, kde ještě není naše pobočka-"

"Ehm-" odkašlal si Erwin a odložil šálek s čajem. "Jak že?"

Hanji protočila oči a opravila se.

"Tvoje pobočka. Kde ještě není tvoje pobočka. Na radě, která jen tak mimochodem skončila před minutou a ty ses na ni neuráčel ani přijít - ale to ti asi nevadí -, jsme se všichni shodli na tom, že by bylo dobré dostat jednu naš- um… tvoji pobočku do okresu Maria. Tím bude mít obsazení ve všech třech největších okresech."

"A to já zásadně odmítám," odpověděl Erwin a nechal si do úst spadnout třešni.

"Jsi tvrdohlavý. Jde ti jenom o peníze. A přitom bys v Shiganshině vydělal nejvíc peněz! Je to největší okres s největším městem!"

"Kde je ředitelství? Kde jsem já?" zeptal se posměšně blondýn.

Brýlatá bruneta svěsila ramena a znovu obrátila oči v sloup. Dohadovat se - nebo přesvědčovat svého šéfa o něčem podstatném bylo vždy zbytečné. Ve většině případech se otáčel jenom za penězi, nic jiného ho nezajímalo. Překvapivě to teď nebyly peníze, co ho donutilo neotevřít kavárnu v Shiganshině. Sám trávil většinu času tady, v Trostu, kde se také odehrávaly veškeré konference a schůze. Jenomže jedna pro něj velmi důležitá osoba musela zůstat po jeho boku. Kdyby se otevřela pobočka v Shiganshině, odkud ona osoba pochází, docházela by za prací tam, ne sem, kde je Erwin. To by blondýn nemohl překousnout. Nemohl by nést, že ho nemá na očích.

"Tady," odpověděla otráveně Hanji.

Už od začátku jí bylo omíláno, že kavárna v Shiganshině se otevírat nebude a basta.

"A co ho takhle nechat na pokoji? Měl by to levnější, taky by trávil víc času se svým synem. Víš, jak je pro něj důležitý."

"Hmpf," uchechtl se blondýn a shodil nohy ze stolu. "Kolikrát jsem mu říkal, že se může přestěhovat přímo sem naproti kavárně, že bych mu nájem platil, ale on tvrdohlavě odmítal."

"Ale za jakou cenu? On s tebou být nechce, Erwine," připomněla mu tvrdě Hanji. "Lákáš ho na peníze, ale jeho si nemůžeš koupit. On takový není. Chybí mu láska-"

"Já mu ji dávám málo? Máš pocit, že se mu málo věnuju a málo mu jí nabízím? Víš, jak moc ho miluju?"

"Jo, jo, vím," mávala rukou bruneta. "Jenomže on potřebuje lásku opravdovou. Někoho, kdo tu bude pro něj, i když se bude mít mizerně."

"Však mu od říje pomůžu," pokrčil pyšně rameny.

"To je marný," usoudila Hanji. "Zřejmě nemá cenu se bavit o těchto věcech s někým, kdo přemýšlí rozkrokem."

"Cos to-?" Erwinům křik plný vzteku přerušilo zaklepání.

Blondýn se postavil, upravil si kravatu i sako a povolil návštěvě vstoupit dále. Však s Hanji si to může vyřídit později.

"Ááááá, přišla jsem ti především oznámit vzácnou návštěvu!" usmála se zeširoka bruneta předtím, než cizí člověk vešel do místnosti. "Tak já vás tu nechám."

Nejen, že Erwina pobouřila konverzace s jeho sekretářkou, ale navíc musí znovu čelit tomu arogantnímu zmetkovi, co dohlížel na jednu z jeho kaváren a co jen tak mimochodem měl být v případě Erwinovy chyby jeho nástupcem. Už dlouho se spekulovalo o tom, že by měl firmu převzít někdo zodpovědnější, kdo se k firmě nestaví jako k pouhé mašině na peníze. Jediným vhodným kandidátem se stal dobře známý Levi Ackerman. Šéfoval kavárně ve Sutohesu, v okresu Sheena, ze kterého původně pocházel. Dříve, než se dostal na tohle místo, býval úspěšným modelem. Možná proto měla kavárna v Sutohesu takovou návštěvnost a byla ze všech poboček nejnavštěvovanější.

"Zas tu seš?" zeptal se otráveně blondýn a znovu se posadil do svého křesla.

"Kdybys přišel na schůzi, neobtěžoval bych se ztrácet čas v tvé kanceláři," odůvodnil černovlasý muž arogantně.

Erwin znechuceně nakrčil nos a rukou ho odháněl. Druhý muž ho ale neuposlechl.

"Seš poslední bytost na světě, kterou bych zrovna chtěl vidět. Vypadni, nemám na tebe náladu."

"Až ti řeknu, co pro tebe mám, staneš se ty poslední osobou, která by mě mohla vyhánět ze své kanceláře," smál se skrytě Ackerman.

Jenom sledoval, jak jeho nadřízenému stoupá tlak. Znal ho docela dobře na to, aby věděl o jeho zvědavosti a snadné vznětlivosti. Nemusel čekat dlouho a první Erwinova vlastnost vybublala na povrch.

"Všechno podstatně už vím, tak co bys mi asi tak mohl povědět? Snad mi nechceš zase vyhrožovat? Přišel sis pro tohle křeslo? Ne, prďolo, já ti ho nezahřívám. Moje prdel tu bude sedět dál, ať proti mně poštveš kohokoli."

Černovlásek si hlasitě povzdechl a zadíval se do stěny ověšené různými oceněními. Většinu z nich získal Erwinův otec, který firmu rozjel a poté ji přenechal svému synovi.

"Už jsi skončil?" zeptal se znuděně Levi, když se na pár sekund rozhostilo naprosté ticho. "Přišel jsem ti říct, že se tvůj zadek může pomalu zvedat, pokud se nebudeš dál účastnit důležitých schůzí. A taky pokud budeš pokračovat ve stavění nových kaváren na naprosto zbytečných místech."

"Co tím myslíš? Že jsem neschopný na své pozici?" vysmál se mu Erwin.

V jádru ale cítil lehkou slabost. Jeho místo je ohroženo, může o něj přijít, a to přece nesmí dovolit! Nikdo si nezaslouží jeho křeslo! A takový skrček už vůbec ne!

"Nechtěl jsem to říkat na plnou hubu, ale jo, myslel jsem to tak," pokrčil Levi lhostejně rameny. "Buduješ kavárnu v jednom z nejméně osídlených měst. Kdybys místo toho vybudoval jednu v Shiganshině-"

Ackermanovo kázání přerušila hlasitá rána do stolu. Erwinova pěst se třepala, jako by se nemohla dočkat až tomu zmetkovi jednu ubalí.

"Nikdy, nikdy, NIKDY a nikdo mě nedonutí tam posadit kavárnu. Nikdo, rozuměls?! Je mi jedno, kolik kaváren bude v Sheeně a Rose, ale do Marie nedám ani jednu! Ani jednu!" rozčiloval se a pro zdůraznění ještě dvakrát praštil do desky stolu.

Levi přešel rychlým krokem k němu, oběma dlaněmi práskl vedle Smithovy pěsti.

"Až budu na tvém místě, všechno změním. Zvednu zaměstnancům platy, rozšířím kavárny i do Shiganshiny a nechám tak firmu jenom vzkvétat. A tobě…" odmlčel se a naklonil se blíž k blonďákovu obličeji, "…tobě dokážu, že jsem daleko schopnější ve vedení než ty."

S těmito slovy pyšně odešel. Ještě za sebou slyšel nějaké nadávky, těm ale nedával velkou váhu. Zvykl si, že po každém setkání s ním se Smith akorát vzteká, to nebyla žádná novinka.

"Jednou ti dá přes hubu," konstatovala šišlavě Hanji za svým stolem.

S nohama na desce a tužkou mezi horním rtem a nosem se tak snažila zabavit, když už neměla co na práci.

"Tím nic nedokáže. A pokud se po tom bude cítit líp, tak ať," odpověděl lhostejně muž a upravil si sako s kravatou.

Brunetě spadla tužka na zem. Ani se ji neobtěžovala zvednout a rychle dohnala svého dobrého přítele.

"Máš moc práce?" zeptala se ho šibalsky.

"Ty zřejmě ne, jak vidím," řekl, když společně nastoupili do výtahu.

"Ale no tak. Zajdeme si na kávu! Dlouho jsme se neviděli. Trochu pokecáme, ne?" pobídla ho.

Levi se na ni jen zvědavě podíval. Nedal najevo ani souhlas, ani opak. To pro Hanji znamenalo, že ho klidně může odtáhnout s sebou do kavárny hned naproti a on se nebude bránit.

"Víš něco o tom," začal Levi hned, jak si objednali, "proč je proti té Shiganshině? Myslel jsem, že rád hrabe prachy a kavárna v Shiganshině by mu vydělala víc všechny kavárny v ostatních městech."

"O tomhle jsme mu říkala nespočetněkrát," potvrdila bruneta. "Jenomže důvodem je…"

Hlavou nenápadně pohodila k baru, kam po chvilce zaměřil i Leviho zrak.

"…ten mladý kluk na baru, co zrovna utírá skleničky."

"Co s ním Erwin má?" zajímal se Ackerman.

Nedokázal z toho kluka spustit oči. Byl hezký, v košili, vestě a zástěře mu to moc slušelo. Přitom vypadal mladě, mohlo mu být kolem osmnácti let. Tak mladý a už pracuje? Snad jen brigádničí.

"Nic. Ale moc rád by měl," šeptala Hanji. "Je omega."

Tahle informace Leviho zaskočila. Dával si dvě a dvě dohromady. Erwin se otáčel za každým omegou, kterého viděl.

"Od první chvíle, co se s ním Erwin seznámil, věří tomu, že jsou spříznění, přitom Eren to popírá. Kdyby vážně byli, byli by teď spolu. Osudu se nedá vyhnout."

"To je jasný," souhlasil s výrokem. "Eren, hmm… A jak on souvisí se Shiganshinou?"

"Pochází odtamtud. Kdyby se tam otevřela pobočka, byla by tu pro něj možnost přeložení a nemusel by trávit hodinu cestováním do Trostu a zase hodinu domů."

"Erwin ho chce mít pořád na očích. Už je mi to jasné," zamručel Levi.

V momentě, kdy se jeho pohled střetl s pohledem Erena, a on tak mohl vidět jeho laskavý úsměv, který vždy při kontaktu se zákazníky vykouzlil, obrátil svou hlavu zpátky na Hanji.

"Je přitažlivý, že?" zasmála se upřímně bruneta.

Nemohla si odpustit to říct. Levi nebyl člověkem, kterému by se líbil kdekdo, a když spatřila, s jakým zaujetím se Levi na Erena díval, musela si do něj šťouchnout.

"Počkej, až budu tvůj šéf. Postarám se o to, abys neměla čas vymýšlet vylomeniny."