Duše člověka | Kapitola 10.

Tak co? Jak vám vyhovují dvě kapitoly jedné povídky za týden? :3 ♥ Co nás čeká v dnešní kapitole? Sexy smexy time!

---

Sotva se ubytovali na hotelu (více spíš podobné lázním), vzali si s sebou jen to nepotřebnější jako mobil, kartu od pokoje a peněženku a vyrazili se poohlédnout po městě. Procházeli se po Písečné a obdivovaly výzdoby na slavnost, která měla začít dnešní půlnocí. Na náměstí už stavěly stánky s originálním zbožím, rychlým občerstvením i chladnými nápoji, které lákaly nejednu živou bytost prahnoucí po čemkoli tekutém v tomhle horku.

"Vodu… minerální… prosím…" supěl Naruto sotva se svým přítelem došel na tržnici.

Nohy sunul po zemi, jazyk měl vyplázlý až na zem, oči se mu obracely v sloup. Měl na paměti, že musí dodržovat pravidelný pitný režim.

"Jedna minerální voda, tady to je prosím," řekl mile prodávající a převzal od Naruta peníze. "A co Vám, příteli?"

Sasuke na něj překvapeně pohlédl, pak se zasmál.

"Mně nic, děkuji."

"Vždyť vy se vůbec nepotíte! Chlape, vy musíte být na horko zvyklý, jako my tady v Suně!" rozesmál se stařík.

"No…" Sasuke zaváhal, "jsem z jihu, ano."

Malá lež nikomu neuškodí. Navíc někomu, koho už v životě neuvidí.

"Pitný režim se ale dodržovat musí!" naléhal stařík a nalil Sasukemu plný kelímek minerální vody, která byla výjimečná tím, že pocházela z pramene takzvaných Mlžných vodopádů.

Sasuke poděkoval a zaplatil i za svůj kelímek. Věděl, že ho ten stařík obelstil, ale jen Sasukeho slušnost mu nedovolovala odmítnout. Pitný režim byl pro jeho tělo opravdu velmi důležitý.

"A kde máte yukaty?" zeptal se ještě stařík a poupravil si brýle na nose.

Sasuke a Naruto se na sebe zvláště zadívali, jako by si měli okamžitě najít výmluvu. To ale nemuseli.

"Teprve před chvíli jsme dorazili a ještě jsme neměli čas se tu pořádně porozhlédnout," zachránil situaci Sasuke.

Stařík se zasmál a doporučil jim jeden obchod, který nebyl nijak nápadný. Dnes měl díky festivalu velkou návštěvnost, protože se tam lidi jen hrnuli.

Naruto a Sasuke měli problém se k němu vůbec dostat. Na tržnici se scházelo čím dál tím víc lidí a prodírat se vzniklým davem se stávalo těžší a těžší. Když konečně vešli do obchodu, pochopili, že se dostali z bláta do louže. Lidé, kteří si nepřivezli vlastní kimono, zavítali rovnou sem. Šli po kimonech jako sršni po medu.

"Nepřijdeme později?" zeptal se Naruto otráveně.

"Později by už nemuselo nic zbýt," protestoval Sasuke. Chytil Naruta za zápěstí a vedl ho skrze lidi k jednomu kousku, který mu hned padl do oka. Visel metr a půl nad zemí, velikost přesně odpovídala Narutovu. Hned, jak ho černovlásek uviděl, pomyslel si To je pro Naruta to pravé! a jednoduše se rozhodl, že to modro­-bílé kimono bude Narutovo. Vypadalo, jako by na něj někdo chrstl chrpovou barvu, na ni pak azurovou a přidal trochu bílé. Ten vzniklý vzor připomínal oblohu a mraky nebo rozvlněné moře. Sasukeho tolik kimono tolik učarovalo jako Narutovy oči.

Sáhl po něm a sundal ho z věšáku.

"Zkus si ho," řekl svému příteli s úsměvem.

Naruto se trochu urazil. Sasuke ho vůbec neposlouchal a dělal si, co chtěl. A kdo se ho prosil, aby mu vybral kimono?! I když… bylo opravu pěkné. A vzhledem k tomu, že moc neholdoval nakupování, byl i rád, že si ho nemusel vybírat sám.

"Fajn. Ale pak ti jedno vyberu já," vyplázl na něj drze jazyk a šel si ho zkusit do kabinky, které byly taktéž plné, jemu ale nevadilo si počkat, času měli dost.

Mezitím, co stál před kabinkami, se rozhlížel po obchodu. Stejně jako předtím Sasukemu, i jemu padlo do oka jedno vcelku obyčejné kimono, zato přesně pasující k Sasukemu. Rozkázal příteli, aby počkal na místě a došel pro něj. Tohle bylo celé černé, jen všechny okraje lemovala rudá barva.

"Ani slovo," rozkázal Naruto, když viděl, jak se Sasuke nadechuje, aby něco řekl. "Aspoň si ho zkusíš."

Naruto si připadal jako panující manželka, ale musel uznat, že mu to i líbilo. Trávit se Sasukem čas mu bylo více než příjemné už před pár měsíci, kdy se spřátelili. Teď, jako jeho partner, byl o to šťastnější.

Když se konečně uvolnilo místo a oba se převlékli a zaplatili za svá kimona, co nejdříve se dostali ven, kde to nebylo lepší, co se lidí týkalo, ale zato tam vál svěží vítr a dalo se tam dýchat.

Trhy se během hodiny rozjely v plném proudu. Na pódiu uprostřed náměstí už vystupovaly první sobory s tanečním, hudebním nebo i divadelním vystoupením pro pobavení lidí. Sasuke si pečlivě dělal poznámky do notýsku a Naruto fotil. Společně si koupili pár suvenýrů a zpovídali pár hostů i domácích obyvatelů.

Sasuke si Naruta během toho pečlivě hlídal. Každou chvíli měl oči na něm, často i nevěděl, co si píše do poznámek. Uzumaki měl na něj velký vliv. Bylo to tím, že se nedávno dali dohromady? Nebo tím, že tohle bylo jako… rande?

"Já se přecpal," postěžoval si Naruto a rozvalil se na svou postel.

Sasuke se posadil na tu svou naproti němu a kontroloval si své poznámky. Už si v hlavě sestavoval článek do časopisu.

"Teď nepracuj," požádal ho blondýn a jemně se na něj usmál.

Sasuke se uchechtl, ještě si něco připsal do bločku a odložil ho.

"A co chceš dělat? Máme hodinu, než začne večerní program. V osm pouštění lodiček na řeku, v deset pouštění lampionů bohovi Shukakovi a v jedenáct ohňostroj. Nemluvě o té spoustě hudbě a tance. Budeme toho pak mít hodně, jestli to nezačneme dávat dohromady už teď," konstatoval Uchiha a opřel se o ruce.

Naruto si znuděně oddechl. Tohle jeho práce nebyla. On více méně fotky má, nemusí se zajímat o obsah a strukturu článku.

"Tak já jdu do sprchy. Dost jsem se zpotil a chci být aspoň na večerní program čistej," odpověděl a postavil se.

Sotva udělal pár kroků směrem k lázním, zastavil se a pohlédl na svého přítele, který měl už zase před očima svůj notes. Trochu mu to přišlo líto. Nebude to v jejich vztahu tak, že budou oba dva pracovat a na sebe nebudou mít žádný čas, že ne? Docela se toho bál. On sám jako fotograf a grafik příliš práce nemá, zato Sasukemu zabere více času napsat článek.

Pak odešel. Ještě si zvykal, že se dal se Sasukem dohromady. Nikdy s klukem nebyl… vlastně ještě nebyl nikdy s nikým. Jako malý byl zamilovaný do Sakury, ale mezi nimi pak zůstalo jen přátelství. Sasukeho přítomnost ho i mírně znervózňovala. Chtěl s ním být. Chtěl se s ním držet za ruce, líbat ho, chodit na rande - ano! Ale nějaká část v něm si nebyla jistá tím, co dělá. Jako by se před každým krokem, co udělá, sám sebe ptal, jestli to Sasukemu nebude vadit.

Naložil se do horké vody a zaklonil hlavu. Celé odpoledne byl se Sasukem na nohách, které ho šíleně bolely. Kdyby mu teď někdo - kdokoli - nabídl masáž neodmítl by.

"Smím ti dělat společnost?" zeptal se melodický hlas Narutova přítele.

Voda se zvlnila, jak se Naruto prudce pohnul. Vůbec ho tady nečekal. Myslel si, že by Uchiha neměl zájem o společnou koupel, proto se ho ani neptal.

"J-jasný," potvrdil Uzumaki, kterému se líčka zbarvila do červena.

Možná to bylo kvůli horké vodě, možná taky proto, že viděl Sasukeho poprvé nahého a visel na něm očima. Měl opravdu hezké tělo. Zajímalo by ho, jestli mělo jiný tvar, když byl Sasuke ještě upír.

Ze snění ho probudila vlna, která mu narazila na bradu. To jak Sasuke vstoupil do vody a doplaval až k Narutovi. Uvěznil ho rukama a vynutil si polibek, který mu blondýn obětavě opětoval. Pak se mu Sasuke zahleděl do očí.

"Ještě nejsem dobrý ve čtení v lidech," řekl a chytil ho za ruku, "ale něco mi říká… že tohle chceš…"

Znovu spojil jejich rty a použil i jazyk. Ruku přesunul na Narutův zátylek, aby polibek prohloubil. Jeho libido žádalo víc. Víc než polibky, doteky a něžná slova.

"Sasuke, počkej," pošeptal Naruto, když mu Uchiha svými rty jemně okousával krk. "Co když… co když někdo přijde…"

V ten moment se z šatny, která propojovala hotel a lázně, ozvalo cvaknutí. Naruto si nejdřív myslel, že někdo přišel, ale pak mu došlo, co se stalo - zamknuly se dveře.

"Ty jsi použil sílu mysli?" zeptal se, tentokrát už bez vzrušení.

Cítil se mírně vytočený.

Sasuke se zmateně podíval na něj, pak za sebe.

"Asi to tak vypadá," odpověděl.

"To nemůžeš," poučil ho Naruto. "Už jsi tak daleko, nemůžeš si to kazit takovými vylomeninami."

"Já vím, omlouvám se," pověděl pokorně Sasuke.

Pravdou bylo, že si to ani neuvědomoval. Některé upíří schopnosti mohl stále používat a používal je automaticky. Musel si na to dávat větší pozor.

"Chci ti pomoct být člověkem," oznámil mu blondýn.

Chytil mu tváře do svých dlaní a políbil ho. Pak si ruce omotal kolem jeho krku a sám se vyzvedl na Uchihův klín, který nebyl zrovna klidný.

…a malý.

Naruto rozpojil polibek a podíval se přímo pod sebe, jako by mohl vidět pod hladinu a spatřit tak Sasukeho úd. Délku mohl jen odhadovat, ale sám za sebe se trochu styděl.

"Děje se něco? Nechceš to?" ptal se hned starostlivě Sasuke.

"Ne, ne!" vyvedl ho Naruto z omylu.

"Tak co ten výraz?"

Blankytně modré oči se střetly s onyxovýma.

"Bojíš se, že ti ublížím?"

"Nečti mi myšlenky!" okřikl ho Uzumaki.

Posadil se zpět na místo, kde seděl ještě před tím, než přišel Sasuke. Hlavu složil do dlaní a vyhýbal se očnímu kontaktu.

"Promiň mi to," přiblížil se k němu Sasuke a dal mu pusu na tvář. "Můžeme počkat."

"Ne, Sasuke, já to chci," bránil se Naruto. "Já jenom…"

"Stydíš se, že ho mám většího," protočil Uchiha očima a podíval se kamsi do strany. "Vážně na tom záleží?"

"Někomu jo," urazil se Naruto a hlavu si opřel o Sasukeho rameno. "Jsi ve všem lepší a já… nikdy ti nedosáhnu ani na kotníky."

"Naruto," řekl striktně černovlásek, "velikost mého péra neznamená, že jsem v něčem lepší."

Blondýn se začal smát. Objal Sasukeho kolem krku znovu si mu sednul na klín.

"Jsem rád, že jsme spolu…" pošeptal do polibku. "Promiň, že jsem zkazil naši chvilku."

"Nic jsi nezkazil…"

Sasuke přejel rukama od ramenou až po Narutovy stehna, pak se vrátil kus zpátky na zadek. Obě půlky silně stiskl a Naruta tak posunul o pár centimetrů blíže k sobě. Jejich penisy se o sebe krátce otřely.