Rozchod | Kapitola 7.

Tak co, jake budete mít známky? Eh, proč se ptám.

Dnešní kapitola je z většiny z Narutova pohledu. Prosím, neházejte po mně kamínky ani jiné bolestivé předměty. Děkuji!

Jinak jste si mohli všimnout v záhlaví nové povídky. :3 Úvod vyjde prvního února. ♥

---

Co nejdřív to šlo, jsem vypadl z domu. Nechtěl jsem se už hádat s mámou, stejně je to pořád o samé dokolečka dokola. Obě strany mají svoji pravdu, které věří a ani jednoho z nás prostě nic nedonutí změnit názor.

Měli jsme spolu kamarádský vztah, možná příliš kamarádský na to, aby byl mezi matkou a synem vůbec možný. Kdykoli mě něco trápilo, šel jsem za ní. Kdykoli jsem potřeboval poradit, šel jsem za ní. Byla mou nejlepší kamarádkou v době, kdy mě ve škole šikanovali. Dokonce mě i doučovala, protože jsem byl a doteď jsem trochu natvrdlý.

Jenomže když přišla puberta a já mámě jako by nic řekl, že se mi líbí spolužák, pochopil jsem, že to byla chyba. Bylo mi dvanáct, tenkrát mě nebrala příliš vážně, ale opakovala mi, že to se s přechodem z dětství do puberty stává. Hormony šílejí a já si hledám nové kamarády, takže je možné, že si na nějakou dobu budu myslet, že se mi líbí kluci.

Jak jsem stárl, tím horší se náš vztah stával. Máma poznala, že nejsem jen krátkodobě oblbnutý homosexualitou, ale "že jí přímo trpím". Pak jsem si přivedl Sasukeho. Měli jste vidět, jak se přemáhala ho mít ráda, ale to bylo jen divadlo, když byl u nás. Brala ho jako mého kamaráda, takže jí nevadilo, když jsme seděli vedle sebe a bavili se. V momentu, kdy byl mezi námi jakýkoli (nevinný) fyzický kontakt, měla potřebu nás okamžitě rozdělit. Když byl u nás, měla nás pořád pod kontrolou. Nesměl jsem být s ním sám v pokoji. Často nás poslouchala přes dveře. Chovala se naprosto příšerně.

A co táta? Nemám s ním tak skvělý vztah jako s mámou, nikdy jsme si nebyli moc blízcí. Tím nechci říct, že je to špatný otec! Rád se mnou trávil čas, ale… jako starosta neměl moc volna. Teď, když jsem dospělý a on nesedí na radnici, mi dává víceméně volnou ruku. Bere to tak, že co si teď nadrobím, to si taky sním. Takhle mě učí zodpovědnosti.

Když mu máma řekla, že jsem přišel s homosexualitou, poprvé se ke mně choval chladně. Jak jsem mu představil Sasukeho, týden se mnou nemluvil a vyhýbal se mi. Nikdy ale nic proti tomu neřekl, dokonce ani když jsem se ho přímo zeptal.

Je mi strašně líto, že rodiče se mnou nesdíleli radost, kterou jsem se Sasukem prožíval. Tolik jsme ho miloval. A miluju. Pořád si myslím, že rozchod nebyl nejlepší nápad. Možná jsme si o tom měli ještě promluvit, ne to hned ukončit.

Co na tom ale sejde? Teď, když sedím s Kibou na veřejných toaletách u autobusové zastávky, mám náladu na něco úplně jiného, než myslet na své rodiče a trápení, které s nimi mám. Moje starosti byly trochu jinde.

"Seš si jistej?" zeptal jsem se kámoše. "Zkoušels to někdy?"

"V klidu, tohle mám zmáknutý," mávl rukou a zapálil prvního jointa, kterého si hned dal do pusy.

Když pomyslím, že jsem Sasukeho nejvíc sekýroval kvůli kouření, a já tu teď hulím trávu, dělá se mi ze sebe zle.

Dvěma prsty jsem uchopil malou bílou tyčinku, na koncích zakroucenou, uvnitř marihuana. Konec jsem vložil mezi rty a potáhl, hezky pomalu, abych se nerozkašlal.

Kiba se usmíval od ucha k uchu. Asi proto, jak dobře mi to šlo. Pak natáhl ruku a já mu předal jointa.

Pak jsem se začal taky smát. To už Kiba zapaloval třetí. Nevím, kolik mohlo být hodin. Ani jsem pomalu nevěděl, kde jsem, kdo je ten kluk přede mnou a co to dělám. Hlasitě jsem se smál. Svět se mi rozmazával, hlavu jsem měl ale čistou. Byl jsem šťastný.

…A smál se naprosto všemu.

"Hele, nechej tam něco," napomenul mě můj společník, když jsem se do potahování pořádně obul.

On nevypadal, jako kdyby to na něj mělo nějaký účinek. Byl pořád stejně usměvavý a praštěný, jak si ho moje mysl pamatovala.

"To je hodně dobrý," řekl jsem a neochotně mu ho podal.

Hlavou jsem se opřel o zeď za sebou a rozesmál se. Vzpomněl jsem si na své rodiče a jejich přísnou výchovu. Kdyby mě viděli určitě by nebyli šťastní.

"Jo... moc dobrý…" řekl Kiba a položil jointa na sklopené záchodové prkno. Já už viděl, jak ho ten záchod spolkne a máme po prdeli.

"…až moc dobrý…"

Bylo to tak příjemné. Od doby, co jsme se se Sasukem rozešli, se mě takhle nikdo nedotýkal. Kibovi jsem momentálně dovolil všechno. Chtěl jsem, aby si mě vzal a pak Sasukemu dosvědčil, že jsme tohle spolu dělali. Chtěl jsem, aby přišel i on a rozdali bysme si to ve třech.

"Naruto…" vzdychl Inuzuka a jemně mě kousl do trapézu.

Studenými prsty mi přejížděl po zádech. Prsty druhé ruky obepínaly naše přirození a v pravidelném tempu nás oba honil. Já nijak nepomáhal. Líbal jsem ho na krku, jinak jsem seděl a nehnul ani brvou.

"Chci do tebe zasunout."

S těmito slovy mi bez odpovědi stáhnul kalhoty a trenky a roztáhl mi nohy od sebe. Začínal jsem se cítit trochu nepříjemně. Doufám, že neuvidí…

Ležel jsem v nepříjemné poloze; boky na klíně Kiby, tělo na studené zemi a hlavu opřenou o zeď. Začínalo mě bolet za krkem. A nebylo to jediné, co mě bolelo.

Nikdy, NIKDY jsem neměl sex bez lubrikantu, takže se do mě Kiba horko těžko dostával. Bolelo to nejenom mě, ale podle všeho i jeho.

"Kurva," zaklel. "Do prdele! No tak, vlez tam!"

Klel a nemálo. A mně to bylo jedno. Roztahoval jsem nohy od sebe, co nejvíc to šlo, abych mu aspoň trochu usnadnil přístup.

"Do piče!" zakřičel a násilně mě přetočil na čtyři.

Zezadu už se do mě snadněji dostal, pořád to ale bolelo. A zvlášť, když mě nenechal si zvyknout a začal do mě hned bušit. Měl jsem strach, že mi ublíží. Vůbec to neklouzalo. Vůbec to nebylo příjemné.

Ale… když se mě dotýkal, laskal mě, zavřel jsem oči a představoval si, že to je můj Sasuke.

"Sasuke…" ozval se malou místností sten.

Jako bych okamžitě přišel k rozumu. Otevřel jsem oči a zahleděl se na kachličky před sebou. Došlo mi, co se stalo. Kouřil jsem trávu a chovám se jak děvka! Nechal jsem jednoho ze svých dobrých přátel mě ošukat! A co víc… ten přítel vzdychá jméno kluka, kterýho miluju.

Doslova jsme ho od sebe odkopl. Hned začal nadávat, co to do prdele vyvádím a co mě to popadlo.

"Máš něco se Sasukem?" zeptal jsem se přímo a zakryl si intimní partie.

Kiba si mnul bolavé místo na břiše a nechápavě na mě čuměl.

"Jednou sme si to rozdali na záchodech," řekl jakoby nic. "Tvoje role mi moc nevyhovovala, ale Sasuke mrdá fakt dobře."

"Pročs to udělal?!" rozkřičel jsem se na něj.

"Protože nejsem zadanej ani já, ani ty, ani Sasuke! Můžu to dělat s kým chci! Je v tom nějakej problém?!"

Ano, je v tom problém. Ty ho ale očividně nevidíš.

"Spal jsi se Sasukem. A teď to chceš dělat se mnou. Proč?"

"Kurva, teď jsem to řekl. Můžu si šukat s kým se mi zachce, jsem svobobnej. Já chtěl tebe. Jenom sem čekal, kdy se vy dva rozejdete, abys byl jenom můj. A se Sasukem jsem si to rozdal proto, že chci být pro tebe lepší, než je on," vysvětlil klidně.

Moje obočí se svraštilo. Už mi nebylo do smíchu. Už ne.

"Cítíš ke mně něco?" zeptal jsem se s pohledem do strany.

Neměl jsem na to se mu podívat do očí.

Na svou otázku jsem odpověď nedostal. Oblékl jsem se a belhavým krokem jsem šel pryč. Nechal jsem ho tam samotného. Nevím, jestli s ním dokážu ještě někdy promluvit. Cítím se sám. Můj dobrý přítel mě takhle zneužil a ponížil. Spal se Sasukem. Já se kvůli němu trápil. U koho mám najít oporu, když ne u svých přátel?

Myšlenky se mi motaly, ani jsem nevěděl, jestli mám křičet, nebo rovnou brečet a litovat se. Nevěděl jsem, ani kam jdu. Moje nohy to ale věděly moc dobře…

Kousal jsem se do rtu, jak skvělý ten plán byl. Dokonce jsem jako zamilovaná holka houpal nohama, zatímco jsem ležel na břiše a koukal do mobilu. Rty jsem měl roztažené až k uším, jak se mi můj plán líbil. Plácal jsem se pomyslně po rameni a nasadil si korunu s titulováním nejvynalézavějšího člověka v této zemi.

Najednou mě zavalila tíha, proto jsem nepříjemně zabručel. Moje dobrá nálada byla tatam.

"Slez, seš těžká."

Ino mě objala kolem krku a četla, co jsem psal Suigetsovi. Četla můj plán na úplné potopení Naruta, o který jsem se podělil se Suigetsem.

"Není to příliš?" zeptala se trochu starostlivě.

"Ale hovno," odbyl jsem ji.

Neměl jsem náladu jí vysvětlovat, že to, co mi udělal, všechno, co mi kdy vyčetl a jak se ke mně choval, bylo stokrát horší než tohle.

"Naruto si tohle nezaslouží," pověděla s bolestí v hlase a slezla ze mě.

"Co ty o tom do prdele můžeš vědět?!" okřikl jsem ji. "Říkal ti snad něco o nás dvou? Jak strašně jsem mu ublížil?!"

"Um… on o vašem vztahu nerad mluví-"

"Tak drž laskavě piču," umlčel jsem ji.

Ona mi nebude nic říkat o tom, jestli jsem to přehnal, nebo ne. Naruto si zaslouží lekci za to, jak mu všechno vychází. Je na čase, aby zapracovala karma. A protože jí to trvá, musím jí trochu pomoct.

Když se rozezněl zvonek, trhnul jsem sebou. Očima jsem okamžitě střelil po hodinách na displeji mobilu. Půl desáté.

"Neříkalas, že vaši přijedou až zítra?" zeptal jsem se tiše.

"Však taky jo!" pošeptala a oblékla si župan. Já zůstal stát za rohem, zatímco ona šla otevřít.

"Yo!"

Ten hlas jsem znal. Odkud?

"Promiň, že otravuju tak pozdě, ale už nutně potřebuju svůj sešit. Dřív to nešlo, doufám, že tě nebudím," řekl kluk ve dveřích.

"J-jasně, pojď zatím dovnitř!" pověděla nervózně Ino a odběhla do pokoje.

Hrála, jako bych tam nebyl. Věděla, že mě nesmí prozradit, protože to byl určitě někdo, kdo znal Naruta.

"Promiň, asi jsem přišel nevhod," doplnil, zněl lhostejně.

A já malinko znervózněl.

"Nejdeš! Jenom jsem se chystala do sprchy!" odpověděla pohotově Ino ze svého pokoje.

Slyšel jsem ode dveří divný šelest a klapnutí. Pak kroky. Když se Ino blížila z pokoje ke mně, aby mohla podat onen sešit tomu klukovi, zamrzla metr přede mnou. Otočil jsem hlavu a taky zamrzl. S rukama v kapsách a nepřítomným výrazem hleděl na mě, pak pohlédl na Ino.

"J-já to vysvětlím! Takhle to není!" začala se hned omlouvat Ino, ale na to bylo trochu pozdě.

Ona byla v županu, já jenom v trenkách. Všechno bylo až příliš jasné.

"Nemusíš. Jde mi jenom o ten sešit. Není mi nic do toho, co děláš s bývalým přítelem kluka, který tě považuje za dobrou kamarádku a věří ti."

Jeho klid přiváděl Ino k šílenství, viděl jsem to na jejím obličeji.

"Shikamaru-"

"Jenom mi to dej a můžete pokračovat," natáhl před sebe ruku.

"Neřekneš to Narutovi?" zajímala se.

On ale mlčel, jenom pohnul třemi prsty, aby si pospíšila a vypůjčený sešit mu vrátila.

"Hmpf," uchechtl jsem se. "Jak jsi poznal, že jsem tady? Nebo takhle normálně vcházíš každému do domu?"

"Nejsem úplně blbej. Ino ještě dneska plánovala u sebe doma party, protože její rodiče jsou pryč, ale to zrušila údajně kvůli tomu, že by nechtěl přijít i Naruto. Když je úplně sama doma, co ty pánské boty u vchodu? A drahý kabát, který jsem na tobě už tolikrát viděl?"

"Naše chyba," pokrčil jsem rameny a odešel do pokoje, kde jsem se zavřel.

Teď to bylo všechno mezi nimi. A já rád poslouchal, jak se mu ta kráva snažila vysvětlit, že mezi námi nic není. Brečela, prosila toho Shikamara, aby to nikomu neříkal, ale on mlčel.

A odešel.