Pod zámkem | Fakta

Tady je konečné rozloučení s povídkou! Nechtěla jsem to natahovat do příštího pátku.

---

Tak se tedy loučíme s povídkou, kterou považuju za jedno ze svých nejlepších děl (možná vážně nejlepší dílo). Začala jsem ji psát v době, kdy mě chytlo ChDP (= chuť do psaní; oficiální označení, smiřte). Ze začátku jsem měla v plánu psát parodii na Šípkovou Růženku (SasuNaru), ale to mi jaksi nevyšlo. No. Tak se zrodilo tohle. ItaDei je u mě v žebříčků pairingů na třetím místě a upřímně jsem si myslela, že mě to po dvou kapitolách přestane bavit. Prdlačku, bavilo mě to od začátku do konce, akorát ty akční scény se nepsaly nejlehčeji.

Jak psala Majo, tato povídka silně konkuruje OOC. Vzhledem k tomu, že OOC je pro mě pytlovina, prohlašuji, že Pod zámkem je moje nejlepší dílo! Tak, teď je hodnocení na vás. Kdybych si měla vybrat svou nejlepší kapitolovku (nepočítáme ty ze starého blogu), mám jasného vítěze. Co vy?

•Nechala jsem se inspirovat pohádkou Kráska a zvíře, respektive filmem Netvor. Kdo ho zná, určitě hodně vidí velkou podobu, akorát teda bez kouzel. Spíš bych řekla, že ti je smíchanina Krásky a zvířete a Netvora, jsou tam prvky toho i toho.

•Prvně měl mít Itachi pouze agorafobii (strach z otevřených prostorů), ale posttraumatická stresová porucha mi na to seděla líp.

•Samozřejmě se musela vyřešit příčina Itachiho nemoci a prvním a zároveň finálním návrhem byla smrt jeho mladšího bratra. 🌈

•Mikoto měla žít, ne umřít po Sasukeho porodu. Po smrti jejího mladšího syna a po zhroucení a Itachiho odchodu by celou situaci neunesla a odešla od Fugaka. Na konci, jak se Fugaku po třech letech setkává s Itachim, by samozřejmě přišla i ona a začali by jako rodina hezky od začátku. Spolu s Deidarou.

•Povídka má 49 stran, 29 461 slov (171 629 znaků s mezerami).