Útěk | Kapitola 5.

KDO DO PRDELE ZAPOMNĚL PŘEDNASTAVIT ÚTERNÍ ÚTĚK!!!

Jo, aha.

Mei.

---

Mladý Uchiha běhal dům od domu, prolezl každé zákoutí Konohy ve snaze najít svého blondýnka. Týden se neukázal doma a podle všeho ho nikdo ani neviděl. Dokonce i poslal vzkaz do písečné ke Gaarovi, jestli se tam Naruto neskrývá, ale Kazekage mu odpověděl stejně jako ostatní Narutovi přátelé. Sasukeho taky napadlo, jestli má třeba nelže a teď si s ním neužívá ve své loži, ale podle dopisu, co mu přišel, byl Gaara vystrašený, že se Naruto ztratil, a okamžitě v případě potřeby nabídl svou pomoc. A Sasuke samozřejmě odmítl s odůvodněním, že Kazekage by měl zůstat ve vesnici, že on Naruta určitě najde. Ve skutečnosti by mu dal asi přes držku, kdyby ho viděl. Byl Narutem posedlý stejně jako Uchiha.

Pro sebe si zaklel, když ho ani Teuchi ten týden neviděl. To už bylo Sasukemu velmi podezřelé. Kdyby si pro něj přišla Akatsuki, určitě by to vyvolalo rozruch. Nepřišli by si pro něj v tichosti. Nebo snad ano? Je to jejich nová taktika? Vydal se ke kanceláři Tsunade s požadavkem jít Naruta hledat. Musel ho najít. Co když si našel jiného milence a teď s ním obcuje? To jeho Uchihovská pýcha prostě nesnesla.

***

"Co - je - kurva - tohle?!" rozčiloval se Naruto, když našel na baru ležet Konan, Deidaru a Sasoriho. Snad jako by si z porady, co proběhla před týdnem, vůbec nic nevzali. "Řeklo se chlastat jenom příležitostně! To neznamená každej zkurvenej víkend!" křičel po nich. Vrátil se s Itachim ze zaučovací mise, jak si to pojmenoval. Každý den ho čekalo seznámení s momentální prací Akatsuki.

"Co?" zvedl se Sasori. Předstíral, že jenom podřimoval a rozhodně není na sračky. "Já je chtěl zastavit!"

"No jasně!" plácl se do čela Uzumaki. Tohle je na něj moc. Na protichlastací poradě (Peinův název) jim vysvětlil, že když přestanou konzumovat tolik alkoholu, zvýší se jim obchody a budou si moct zase normálně vydělávat. Nikdo bohužel nepřestal ze dne na den. První byl Itachi. Přes týden se alkoholu ani nedotkl a nevypadalo to, že by měl v plánu to o víkendu měnit. Zatím.

Naruto si hlasitě povzdechl, takhle to už dál nešlo. I když Pein požadoval, aby se všichni alkoholu zbavili co nejdříve, byl na ně příliš měkký a Naruto tomu jen celý ten týden přihlížel. Ale s tím je konec! Aniž by se ohlížel, vyrazil. Nejdříve prošmejdil každý pokoj (co na tom, že v některých pokojích spali jejich obyvatelé… třeba Zetsu chrnící v květináči) a sebral každou lahev, kterou našel. Nic jeho očím nezůstalo ukryto. Všechny je nashromáždil do jídelny a pak vyrazil do kuchyně a vzal je i odtamtud - dokonce i ty, ve kterých bylo jen víno, jež stejně nikdo nepil. A pak, když všechen alkohol konečně vězel na zemi v jídelně, roztřískal je svým nejlepším rasenganem. Co na tom, že to udělalo kravál a pořádný bordel. Bylo mu to buřt.

Přestal teprve až ve chvíli, kdy se do místnosti navalila většina poloopilých mafiánů spolu se střízlivým Uchihou. Jakmile všichni uviděli, co způsobil za spoušť, začali hlasitě nadávat, jiní pofňukávat. Naruto je ale velmi brzy zarazil pronikavým výkřikem, kterým přivolal dokonce i samotného Peina.

"Držte laskavě zobáky! Jste ubohý, dělá se mi u vás úplně špatně! To si říkáte mafiáni?! To si říkáte prvotřídní vrahové, nebo jenom ninjové? Vždyť jste jen odpornej odpad. Vsadím se, že kdybyste teď chtěli nashromáždit jen trochu chakry, tak z vás vyjdou jen ty zasraný alkoholový výpary!"

"Nechápu, co se do nás sereš," zavrčel nebezpečně Deidara. Jeho umění nikdo komentovat nebude.

"Drž jednou laskavě zobák, buď tak laskav," zpražil ho Uchiha pohledem, až blonďákovi poklesla čelist.

"Děláš si prdel, ty s ním snad souhlasíš?"

"Vždyť má naprostou pravdu! Jsme k smíchu a já tohle prostě už dál neunesu!"

"Nevypadals, že by ti vývoj událostí nějak extrémně vadil!"

"Aspoň je vidět, jak málo mě znáš," řekl Itachi klidně. Očividně to ale mělo větší efekt, než kdyby řval. Deidara se zatvářil šokovaně a pak se cynicky usmál.

"Samozřejmě… nic jinýho bych od tebe ani nečekal, Uchiho," odsekl, otočil se a s prasknutím dveří odešel.

"Ještě někdo chce odejít? Pokud jo, támhle jsou dveře, ale jestli jste dost dospělí, tak mi to ukažte a začněte se sebou něco dělat!" zavrčel Naruto.

Jeden člen Akatsuki se nejistě podíval na druhého. Chvíli si vyměňovali pohledy a nikdo nenašel odvahu cokoliv říct. Stydlivě se dívali do země, vyhýbali se očnímu kontaktu s Narutem.

"Každý si najdeme práci," prohlásil Pein. Postavil se vedle Naruta a očima těkal z jednoho muže na druhého. Než jako rozkaz to vyslovil jako návrh. Vždycky to tak dělával, protože měl rád, když i ostatní řeknou svůj názor. Teď tomu ale mělo být jinak.

"Skvělý!" vykřikl Naruto. "Můžete si zase vydělávat peníze, aniž byste někomu ubližovali! Já s Peinem vám pomůžeme hledat místa!" v očích mu jen zazářilo, až to oslnilo nejednoho člena Akatsuki. Teda především Hidana, který si na něj dělal tajně zálusk už od doby, co ho poprvé uviděl.

"Já bych rád…" začal tiše Zetsu. "Mám rád květiny…" přiznal trochu nesměle.

"Super! Moje kamarádka-" kousl se Uzumaki do rtu. Nemohl ve svém novém životě zmiňovat své staré přátelé. "Pracovat v květinářství je skvělý!" zazdil svou předchozí větu.

"Mužů pracovat v sushi baru!" zvolal nadšeně Kisame.

Naruto se zaraženě podíval na Peina vedle sebe. Ryba aby servírovala ryby?

"S-skvělý!" zvolal nejistě. "Každej si najděte povolání a my s Peinem vám pomůžeme najít zaměstnání!" spráskl nadšeně ruce.

Všichni členové se rozutekli. Jediní, kdo zůstali, byli Hidan, Pein a Naruto.

"Já pomůžu tady nováčkovi tohle všechno uklidit," ukázal na střepy a rozlitý alkohol po jídelně.

"Tak já půjdu… ehm… podívat se po nějakých zdrojích inzerátů," vymluvil se zrzek a opustil jídelnu.

A Naruto se nepříjemně zachvěl. Hidan si na něj už od začátku dělal zálusk, to Uzumaki věděl a upřímně ho to děsilo.

"Kde máš v plánu pracovat ty?" zeptal se s nepříliš velkým zájmem Naruto. Nechtěl, aby bylo mezi nimi ticho, měl pak pocit, že atmosféra mezi nimi jen houstne. Raději se ale hned věnoval úklidu.

Šedovlásek práskl rukou do stolu, hned vedle blondýna, který se polekal. Vzhlédl na nejnábožnějšího člena Akatsuki s otázkou v očích. Byl připraven se bránit.

Celý ten týden se snažil tomu náboženskému fanatikovi vyhýbat. Už jen to, co od něj to první ráno dostal za dárek, ho celkem vykolejilo. Byl by nerad, kdyby si Hidan vyložil známky přátelství jinak, než by měl, a tak se raději držel stranou. Nyní před ním stál přikrčený, kdyby si něco dovolil či zkusil, pocítil by jeho hněv. Tedy, alespoň v to doufal.

"Hmm… Víš, nejdřív jsem si tebou nebyl jistej, přece jenom jsi pořád spořádanej ninja… ale teď to opravdu vypadá, že nám chceš pomoct. Proč?" zeptal se namísto toho, aby se ho pokusil ohnout přes jídelní stůl a znásilnit. To Uzumakiho zarazilo.

Nepatrně si oddechl (až do té doby si nevšiml, že samým napětím nedýchal) a pokusil se o úsměv. "Když jsem byl malej, nikdy mi nikdo nepomohl. Až po letech přišel jeden učitel a já poznal, že to jde i jinak, než dělat bordel a ze všeho si dělat srandu," zavrtěl hlavou, ty vzpomínky byly pořád dost živé.

"Spali jste spolu?"

"Cože? Ne! Proboha, bylo mi sedum!"

"To vadí?"

"Bože… nemůžu uvěřit, že fakt tuhle konverzaci vedu…"

"Je dobrý, že se snažíš dát nás zase dohromady. I když to tak nevypadá, všichni se za sebe celou tu dobu styděli. Jen to nikdo nedával najevo."

"Deidara nevypadal, že by mu to vadilo."

"Protože je to malej fracek."

"Ty si snad připadáš dospělejší?"

Hidan se zamračil. "Deidara do naší organizace přišel ve chvíli, kdy se to začalo rozpadat. Byl ještě mládě. Já přišel až po něm, ale po světě už chodím kurva dlouhou dobu."

"Slyšel jsem nějaké zvěsti, že on a…."

Hidan k němu přiskočil a svou obří tlapou mu zakryl ústa. "Jestli nechceš, aby ti pod postelí bouchla bomba, tak tu větu nedokončíš," zamručel, a když blonďák kývl na souhlas, pustil ho. "Možná si z toho děláme srandu, ale jenom, když ten blonďatej magor není někde poblíž."

"Všichni jste magoři," zavrtěl Naruto hlavou. Pak mávl rukou na pozdrav a raději odešel za Peinem, brodit se v závalu novinových inzerátů, aniž by věděl, co v tu chvíli prožívá jeho milovaný Sasuke, desítky kilometrů odtud.

***

"Musíme ho jít hledat! Musel ho někdo donutit, přemluvit, nebo unést! Jiné možnosti nejsou, Pátá! Musíme začít hned!" vyšiloval Sasuke. Rukama rozhazoval do všech světových směrů, pochodoval po kanceláři, div si nevyrval všechny vlasy a neokousal nehty. Měl o svého Naruta starost. Co když ho někdo unesl a teď s ním dělá přesně takové ty nechuťárny, které dělával společně se Sasukem?!

"Ze všeho nejdřív se musíš uklidnit, Sasuke-kun. Hned vyhlásím pátrání, ale nejdřív se uklidni a řekni mi všechno, co víš. Jak dlouho je pryč?" ptala se klidně Tsunade, ale uvnitř byla strachy bez sebe.

"Asi týden. Měli jsme jít na párty k Ino, ale on tam pak nedorazil a pak- musíme jít hned za ním!" práskl rukama o desku stolu, jak byl rozčilený. Měl se jít vydat Naruta sám, už mu mohl být na stopě. To byl nápad jít za Tsunade a zbytečně se zdržet. Příště si to dobře rozmyslí.

"Dobře! Okamžitě to oznámíme a pošleme ANBU, aby ho hledali," pronesla už mírně vytočeně. "Ale budeš mi posílat hlášení z každého kroku a každé stopy!"

"Jasně!" kývl Uchiha a už ho nebylo. Běžel sehnat další lidi, kteří by mu s hledáním Naruta pomohli, a domů si zabalit věci. Už měl být dávno na cestě. Ani nechtěl pomyslet na to, co s ním teď jeho šílený, násilný únosce provádí za ohavnosti.

***

Blondýn si oběma rukama promnul obličej a párkrát zamrkal. Už se mu z toho pročítání novin a hledání inzerátů rozostřoval zrak.

"Dáme si pauzu?" zeptal se Pein a na důkaz únavy zívl.

"Teď nám jedna skončila, ttebayo," poznamenal Naruto nakrknutě.

"Však to můžem hledat aj zítra. No tak, nechme toho. Ráno moudřejší večera," přemlouval ho zrzek, vstal od kulatého stolu a přešel k baru. Hned, jak si uvědomil, že se vlastně všeho chlastu zbavili, zase se posadil na židli a hlavu položil na tmavě dřevěný, lakovaný stůl. "Bude těžký si zvyknout."

"Jak začnete pracovat, na alkohol zapomenete, věř mi," mrkl na něj blondýn. Znenadání vydal z hrdla citoslovce údivu, pak se jemně ušklíbl. "Něco jsem našel. Vypadá to jako celkem dobré místo a přesně vím, kdo by se do toho mohl angažovat," usmál se a i s inzerátem vyrazil do Deidarova pokoje.