Já, striptér 7

Zlatka, moe! Skončila nám povídka s Jenny, se kterou jsem si to moc užila :33 A teď nám (především mně) nezbývá nic jiného než psát další povídky. Momentálně jsou to Já, striptér a nová Ve špatném těle špatná duše. :33 Ale ještě nevím, jak to všechno bude vycházet, protože toho času tolik není. Postrádám ho i o víkendech. Gomen!
Prosím všechny, kdo nemají rádi hentai (především SasuSaku), ať to nečtou! Opravdu, je to poprvé a doufám, že taky naposledy, co jsem něco na tenhle pár napsala. I když to byl kousek.
Ke konci čeká překvapení nejen Vás, ale především Sasukeho.
Enjoy~ ^^

Sundal jsem jí ramínka šatů a odhalil tak její vyplněnou podprsenku. Neměla kdovíjak velká prsa, ale to mi nevadilo. Byl jsem zvyklý spíš na uslintané chlapy, než na něžné ženské křivky, i když jejich poměr byl snad stejný.
Položil jsem ji na záda a šaty jsem jí stahoval společně s mými polibky, se kterými jsem se zastavil u jejího spodního prádla. Přes látku jsem ji začal dráždit jazykem a ruce jsem měl natáhlé k jejím prsům, které jsem mačkal i přes podprsenku. Sténala rozkoší. Do telefonu mi neřekla, co přesně by chtěla. Vím jen to, že si chce užít. Poté se mi rozbrečela do telefonu. Neptám se zákazníků na jejich problémy, vetšinou jsou to oni, kdo mi po sexu začnou vyprávět, proč si sem vlastně zašli. Někteří v tom vidí jen pobavení. Někteří se tu snaží vyřešit své problémy alkoholem a sexem.
Ruce jsem na chvíli přesunul vedle její hlavy, čímž jsem se držel nad ní a zahleděl se jí do očí. Nemá je tak krásné jako on. Sklonil jsem se a začal ji líbat. Okamžitě mi omotala ruce kolem krku, nohy kolem boků a přitiskla mě k sobě. Ruka už mi sjížděla po jejím boku až na lem jejích kalhotek, za který jsem jemně zatahal, abych jí dal najevo své úmysly. Sama si je stáhla a odhodila pryč. Moje prsty ji pošimraly na prsou, břichu a nakonec v jejím rozkroku, kde jí spůsobovaly nádhernou slast. Dvěma prsty jsem jí dráždil klitoris a další dva jsem zasunul do ní, ale asi jen jeden centimetr. Sténala a kroutila se pod mými pohyby a pánví se pohybovala proti mně. Rozepl jsem jí podprsenku, která skončila u kalhotek a sehnul se k jejím prsům, které jsem něžně líbal, sál a lízal jazykem. Snažil jsem se sám sebe vzrušit, protože ženy pro mě nebyly tak vzrušující jako muži. Raději jsem já ten, koho ostatní mrdají. Upřímně bych místo této ženy bral jakéhokoli muže, i kdyby měl být starý a nechutný. Ale musím to vydržet. Ona si zaplatila dvě hodiny, což není moc, ale dala mi velké dýško za to, že jsem si ji vecpal na svůj seznam už dnes. Bez toho příplatku bych ji obsloužil až někdy příští týden.
Rozepl jsem si kalhoty. Neměl jsem pod nimi spodní prádlo, takže mi moje přirození hned vypadlo ven a viselo nad její kundou. Několikrát jsem si pohonil, když jsem ji políbil na krk. Vypadá to, že jsem tím trochu vyděsil. Nevím, jestli délkou, nebo tím, že je ještě panna. Dokonce bych tipoval obojí.
"Berete antikoncepci?" zeptal jsem se svůdně. Nechtěl jsem, aby zmizela ta erotická atmosféra.
Když zakroutila hlavou, sáhl jsem rukou pod polštář pro kondom, který jsem si za jejího pohledu nasadil. Dělal jsem to pomalu, protože očima pořád visela na mém ptákovi, jako by ho viděla poprvé. Líbil se mi ten zaujatý, stydlivý pohled. Vyzvedl jsem si ji za zadek a navedl se do ní. Zasténala, sotva jsem se jí dotkl špičkou. Jemně jsem do ní pronikal, zatímco jsem ji líbal na krku a ruce si hrály s jejími prsy. Cítil jsem, jak je její štěrbina úzká a ne moc dlouhá.
Nestěžovala si. Hlavu měla otočenou na bok, abych ji popřípadě mohl líbat na krku, oči zavřené s rukou před rty, do které se kousala. Snažil jsem se být co nejjemnější. Ne, že bych jí nechtěl ublížit, ale spokojený zákazník se vždycky vrátí. Vždy jsem se snažil, aby byli zákazníci spokojení.
Lehl jsem si na ni, vzpíral jsem se na loktech, abych jí nebránil v dýchání, a pohyboval jsem pánví. Nemusím vysvětlovat, jak to probíhalo, že ne? Každy ví, jak probíhá sex. Tento byl extra nudný. I když jsem se udělal asi třikrát, ona ne a ne dohásnout vrcholu. Dráždil jsem jí klitoris, mačkal prsa ještě intenzivněji, ale hodinu bezúspěchu. Teprve pak vykřikla tou největší slastí.
I když jsem jí podal oblečení, ona stále ležela se zavřenýma očima. Trochu jsem se zamračil. Chce si prodloužit čas se mnou?
"Měla byste jít," promluvil jsem tiše.
"Já vím," špitla a otevřela své zelené oči a upřela je na mě. "Ale nechci," pokračovala, "protože chci být s vámi." Její tváře se začervenaly stejně jako moje. Přiznávám, že mě to uvedlo do rozpaků. Byla to přirozená reakce, protože jsem nevěděl, co mám dělat, jak se zachovat. Na tohle jsem nebyl připravený a navíc mám dnes emocionální kolaps.
"Měla byste jít," řekl jsem důrazněji a oblečení na ni prostě hodil. Lichotilo mi, že se mnou chce zůstat dýl, ale není to kvůli sexu, proto by měla raději hned vypadnout než na ni zavolám vyhazovače.
"Zamilovala jsem se do vás!" vyhrkla ze sebe a vyhoupla se do sedu.
"Co to má změnit? Pochopte, že já jsem člověk, co se neváže. Prostě jsem se s vámi vyspal, protože jste zákaznice, nic víc. Prosím, jděte," otočil jsem se k ní zády, aby se mohla v klidu obléknout. Je pošetilé říkat taková silná slova. Viděli jsme se poprvé v životě a hned, že mě miluje? Je hloupá, když si myslí, že se mi vyzná a já jí skočím do otevřené náruče.
Potichu se rozloučila a odešla. Konečně jsem měl čas sám pro sebe a na přípravu pro dalšího zákazníka, který přijde za necelou hodinu a půl...

Zaklepal jsem na dveře, kde má údajně nově bydlet Deidara. Nebyl jsem nervózní, nebo tak něco. Je to přece pořád ten samý hyperaktivní blbec.
"Ahoj!" přivítal mě s otevřenou náručí. Bylo na něm vidět, že má upřímnou radost z toho, že jsem se zastavil. Jetli to bere jako podporu a schválení do obyčejného života lidí, tak to se šeredně plete. Opustit bordel byla největší debilita, kterou kdy udělal.
"Nech si to pro někoho jiného." Proč jsem měl pocit, že ten úsměv je falešný? Že se jenom snaží tvářit šťastně, aby mě naštval. Začínám ho nenávidět. A ty tepláky! Myslí si, že když si je oblíkne, hned bude vypadat jako pohodový člověk?!
"Spal jsi vůbec? Máš kruhy pod očima," zkonstatoval a palcem mi po nich přejel. Jenom jsem uraženě odvrátil hlavu na stranu. Nechci, aby se mě ten zrádce dotýkal. "No tak, Sasuke," povzdechl si nad mým chováním.
"Neříkej mi tak," napomenul jsem ho.
"Tady ti budu říkat tvým pravým jménem ať chceš, nebo ne," vysvětlil důrazněji a pokynul mi, ať jdu za ním do obýváku. Posadil mě na gauč a šel do kuchyně udělat čaj. Nic neřekl, jenom napustil vodu do konvice, dal čajové sáčky do hrnků a opřel se o futra. Sledoval mě otcovským pohledem. Štvalo mě to. "Vždycky, když tě takhle vidím, vzpomenu si, jak jsi na tom na začátku byl," v očích měl jemné slzy. "Je docela smutné, že jediná věc, kterou jsem mohl udělat, byla nechat tě kurvit se mnou," slyšel jsem v jeho hlase výčitky, který jsem moc dobře nerozumněl, ale mlčel jsem. Nejdřív jsem na něj chtěl zakřičet, ať nevytahuje minulost, ale asi mě zasáhla ta atmosféra a jen jsem tiše poslouchal.
Blondýn se posadil ke mně a zahleděl se kamsi do minulosti.
"Vzpomínám si, jak jsem se tam dostal. Umřeli mi rodiče, nechali mi spoustu dluhů na krku a já neměl prachy. Nejdřív jsem začal prodávat svoje věci na ulici, ale v momentu, kdy přišel exekutor... prodávání vlastních věcí nepomohlo. Potřeboval jsem rychle peníze a náhodou jsem narazil na jednoho pěkného chlapa. Heh.... tak jsem poznal Hidana," vyprávěl. "Začal jsem mu věřit, když jsem se mu svěřil se svými problémy. Dovedl mě do bordelu, ukázal, co mám dělat, a tak jsem začal vydělávat, až jsem splatil dluhy. To bylo až donedávna. Splácel jsem to přes deset let. Neím, jestli bych tenkrát našel lepší práci, ale... s tím už je konec," usmál se na mě. Chce po mně, abych taky skončil?! Momentálně nemám nic jiného a navíc je těžké opustit něco, v čem jsem špička. Jaký má důvod mi to říkat?
"Uhn," pokývl jsem hlavou. Nevěděl jsem, co na to říct. Nikdy mi neřekl, jak se dostal do bordelu a teď mi najednou vyžvaní všechno.
"Sasuke," zahleděl se mi do očí. Snažil se mi něco říct, ale nakonec z něj nc nevypadlo. Nejspíš mě opravdu chtěl přesvědčit, abych odešel z bordelu, ale rozmyslel si to, protože mě tam sám dostal a udělal ze mě hvězdu, podporoval mě, a proto mi to nemůže rozmluvit.
Náš oční kontakt přerušilo kručení v břiše. Oba jsme měli úplně stejný hlad, protože oba dva ráno nesnídáme. Navíc já nejedl ani včera. Cestou od Naruta jsem si koupil hamburger, který mi nejspíš přidá pár kilo navíc. Bože, jak snadno se dá přibrat. To nikdy nepochopím.
"Skočím si na záchod," oznámil jsem mu.
"Jasně! První dveře vlevo," usmál se a šel připravit něco malého k snědku. Já odešel na toaletu. Byla spojená s koupelnou, to bylo přesně to, co jsem potřeboval. Jeho slova na mě nezanechaly vůbec žádnou známku emocí, přesně jak to má být. Čím víc jsem se ale koukal na svůj odraz v zrcadle, tím víc jsem červenal vzteky. Samozřejmě, že má právo se rozhodnout sám o svém životě, ale je to tak strašně nespravedlivé! Navíc jsem toho v noci moc nenaspal, protože jsem měl jednoho zákazníka za druhým. Poslední ode mě odcházel někdy okolo jedné ráno.
Jak jsem se tak díval sám na sebe, přehrávala se mi v hlavě scéna, kdy odcházím ze svého momentálního pracoviště a napůl bydliště. Začínám žít normální život. Pracovat někde v kanceláři, přijít do teplého domu, kde by nádherně voněla večeře a čekala by na mě moje druhá polovička. Musím uznat, že to zní krásně. Ale až moc krásně na to, aby to byla realita. Nemůžu si dovolit ani ten první krok.
Opláchl jsem si ruce studenou vodou, kterou jsem chrstl i na svůj obličej, abych se vrátil do reality. Neměl bych přemýšlet nad takovou věcí, jako je výpověď. Ten podnik je jediné, co mám, když se jistý někdo rozhodl odejít. Mám tam přátelé. Mám tam zázemí. Nic víc nepotřebuju.
Utřel jsem si ruce a vyšel z koupelny. První, co mě udivilo, byl chlad, který jsem silně pocítil, proto jsem se podíval za zdrojem. Hlavní dveře se zrovna zavíraly a ve před nimi stál muž v kabátu. Muž s dlouhými černými vlasy. Polil mě pot, když jsme si hleděli do očí.
"Sasuke," vydechl šokovaně. V očích mu svitla naděje, že našel svého malého brášku. Ve mně se cosi zlomilo. Jako by se za mě měl stydět sotva mě po několika letech uviděl.
"Lásko, už jsi doma?" usmál se Deidara a pověsil se mu kolem krku. Itachi ho jen tak letmo objal, protože nebyl schopen slova. A Deidara to chápal. Podíval se na mě smuným a provinilým pohledem. Věděl jsem, co to znamená.
"Tys to věděl," řekl jsem potichu, "ale neřekls mi to." Sevřel jsem ruce do pěstí a jen tak tak jsem se držel, abych mu jednu nevrazil. Věděl, že chodí s mým bratrem, ale neřekl mi to, protože brácha se mu určtiě svěřil, že mu chybím, proto mě vylákal sem, abychom se znovu viděli. A Deidara mu taky nic neřekl. Zatajil mu, že mě zná stejně jako mně zatajil, že zná jeho.
"Sasuke, snaž se to pochopit," řekl Deidara. Už jsem natahoval ruku, že mu jedna skončí na tváři, ale v tu chvíli se ke mně zprudka přiblížil Itachi a sevřel mě v pevném náručí. Nechápal jsem to. Měl bych být ostudou naší rodiny, proč mě objímá? Je to tím, že on byl vždycky jiný?
"Konečně jsem tě našel," řekl mi do ramene a objetí ještě zesílil.

Komentáře