Já, striptér 4

Lidičky! *holahej kapitáne už ji omrz-* HOLAHEJ, KAPITÁNE! Slíbila jsem, že Já, striptér bude vycházet každou neděli v 00:00, no, jenomže ve škole se mi to čím dál tím víc komplikuje a můj osobní život... eh... no... jsem zadaná = méně času na psaní, ale větší problém je v tom, že nemám kdy se dostat na přímou doménu Blog.cz. Budu se snažit to sem nahazovat vždycky hned po dopsání, ale nic neslibuju. jako vždy... Enjoy~ ^^

---

"No tak," napomenul mě a prsty začal dráždit moje bradavky. Nejraději bych ho vykopnul oknem. Oznámí mi, že se zabouch a myslí si, že bude v pohodě, když se spolu vyspíme? Čekal bych, že bude věrnej jako pes.

Jeho další kňučení a žebrání o sex mě neskutečně vytáčelo. Chtěl to? Má to mít. Otočil jsem se k němu, chytil ho za obě tváře a začal ho líbat. Zprvu byl zaskočený, jak jsem rychle převzal dominanci, ale po pár vteřinách se mi podřídil. On býval ten nahoře, ale dnes tomu bude jinak. Vymrdám ho, že si ještě dlouho bude honit nad mojí fotkou.

Svlíkl jsem mu triko, ve kterém spával a rukama zaútočil na jeho rozkrok. Pořádně jsem ho zmáčkl, a jazykem jsem mu nepřestával plenit pusu.

"Sasuke," vydechl zadržovaný vzduch a prsty mi zajel za lem napnutých kraťasů, aby mi mohl promasírovat prdel. Zároveň mi tím pomáhal v pohybech pánví proti jeho rozkroku.

"Jsem Ame," opravil jsem ho. Neměl jsem rád, když mi někdo říkal vlastním jménem.

"Promiň," ušklíbl se a za zátylek si mě přitáhl k dalším polibkům. Bylo to zvláštní. Najednou líbá nějak... jinak... záleželo mu na tom, aby to bylo romantické.

Odtrhl jsem se od něj a postavil se k oknu. Tohle nevydržím. Dělá se mi z něj špatně.

"Odejdi," zavrčel jsem s pohledem na rušné město. Snažil jsem se z hlavy vytěsnit možnost, že by ho někdo dokázal změnit. Stala se z něj zamilovaná puberťačka. Chce se mi z něj zvracet.

"Cože?" vytáhl obočí, co nejvýš to šlo. "Myslel jsem, že nikdy neodmítneš možnost se s něký-"

"S tebou se to nedá," odvětil jsem a vrhl na něj znechucený pohled. Koukal jsem se mu do očí, dokud si to trochu nesrovnal v hlavě. Přimhouřil oči, kterýma těkal po místnosti. To bylo znamení, že se mě snaží pochopit.

"Fajn," pokrčil rameny jakoby nic, "myslel jsem, že se spolu naposledy vyspíme, protože už dnes odcházím," oznámil mi.

"Počkej. To už jsi stihl dát výpověď?" zamračil jsem se. Takže mě celou dobu tady tahal za nos. Nepřemýšlel o tom, že odejde. Jenom si se mnou trošku pohrál.

"Už včera," přikývl a zhluboka vydechl. "Budeš mi chybět."

Protočil jsem očima a znovu je upřel na rušné město. Hlavou mi začaly kolovat myšlenky typu: Bude žít normální život. Najde si přítele, nebo přítelkyni, budou spolu bydlet. A co já?

Děsil jsem se sám sebe. Začínal jsem taky uvažovat o odstupu z bordelu? Ne, tohle nemůžu udělat. Jsem v tomhle nejlepší, nemůžu to tu opustit. Zvlášť ne po tom, co se mi tu stalo. Bylo to jasné znamení, že sem patřím.

"Ame?" zaklepal na dveře náš šéf a vešel dovnitř. Svraštil obočí, když uviděl Deidaru. Neměl rád, když se dva kolegové v pracovní době flákali a jen kecali a on věděl, že u nás dvou je to dost často. Jenom nevěděl, že spolu spíme. "Myslel jsem, že se balíš."

"Omlouvám se," poklonil se hlavou a zmizel.

Přítomnost šéfa mě nijak nerozhodila. Všichni jsme ho brali jako sobě rovného, jenom jsme mu vykali.

"Mám pro tebe prácičku," takhle začínala snad každá jeho konverzace. Navíc ten úchylný úsměv... "Pokud si chceš vydělat slušnej balík," povytáhl obočí a posadil se mi na postel.

"Poslouchám." Věděl, že na povel peníze a sex já slyším. Možná až moc dobře.

"Nafotíš se do časáku," vyplivl na mě, čekal na reakci. V obličeji měl výraz, který říkal, že stoprocentně odmítnu, ale já jsem byl jenom na vážkách. Nerad se fotím, tak tomu bylo vždycky, ale vydělá mi to dost slušný prachy. Navíc mě uvidí víc lidí a budu mít daleko větší návštěvnost.

"Beru," odvětil jsem s klidnou tváří.

"Fakt?" vykulil na mě oči a bradu nechal svěšenou.

"Fakt," protočil jsem očima. Byl tak trochu komediant, což já nesnášel. Nenávidím optimistické lidi. Nenávidím humor.

"Dobře," postavil se celý rozzářený a schoval ruce do kapes. "Kdy můžeš?"

Pokrčil jsem rameny. "Zrovna dneska nemám nic na práci. Do konce týdne mám plný program a příští týden mám zabrané pondělí a čtvrtek," vysvětlil jsem.

"A tuto sobotu? Protože ten fotograf to musí mít do příští soboty hotové a tohle nebude jediná jeho práce, takže by bylo dobré, aby to udělal co nejdřív."

"V sobotu mám až na večer objednávky a přes den jsem chtěl být v terénu, ale dobře, jenom mi řekněte čas," posadil jsem se k zrcadlu, u kterého jsem se vždycky líčil. Když jsem chvilku bez zrcadla, znervózním. Potřebuju vidět, že jsem krásný a chtěný.

"Počkej," rukou zašmátral v kapse, pak v druhé, odkud vytáhl papírek. "To je číslo na něj. Určitě se domluvíte. Stačí mu jenom říct, kdo jsi a že tu práci bereš. On už bude vědět," mrkl na mě a chtěl odejít. Přímo před nosem mu cosi proletělo.

"Kaze!" zakřičel. Kaze byl Deidarův nejbližší přítel. Jmenoval se Hidan a mohl se pořád jenom rozčilovat. "Kolikrát jsem ti říkal, že sem brusle nepatří?!" s těmito slovy zavřel dveře. To byl celý Hidan. Snažil se sex vždycky nějak okořenit, proto se chová jak děcko a tahá si sem spoustu věcí. Nakonec je z toho jenom průser.

Podíval jsem se na číslo, které jsem držel v ruce. Asi bych tam měl zavolat, ale nebude to divný? Jako... od doby, co jsem tady jsem s nikým nekomunikoval. Ne přes mobil. Co mám říct? Dobrý den?

Vytáhl jsem mobil a vytočil to číslo. Srdce mi zběsile bušilo, jako bych se měl jít poprvé prodávat.

"Foto Uzumaki, přejete si?" ozval se milý a jistě i mladý muž.

"Tady Ame z klub-"

"Vím kdo jste. Takže přijímáte?" zeptal se nadšeně.

"Já... a-ano, přijímám," vykoktal jsem ze sebe. Nikdy jsem nebyl tak nervózní. To bylo poprvé, co mě někdo tak zaskočil.

"Super! Váš šéf říkal něco o sobotě. Mohl byste přijít už v devět ráno? Od devíti do jedenácti? Možná skončíme dřív."

"Dobře," přikývl jsem. Byl jsem zmatený. Ten kluk na konci drátu byl určitě hodně mladej. Je tak zapálený do své práce... navíc byl nadšený jen z toho, že jsem mu zavolal zrovna já.

"Děkuji moc. Na slyšenou," rozloučil se a zavěsil. Ulevilo se mi. Mluvit s lidmi mi nikdy moc nešlo. Záleželo mi na tom, jak jsem zněl. Při každé objednávce jsem se snažil znít tak, abych už při telefonování zákazníka dostal do nálady. Samozřejmě do té správné nálady, která mu z mozku udělá sexuálního chtíče.

***

Sobota přišla jako blesk při bouřce. Určitě čekáte, že budu nervózní, protože jdu poprvé fotit fotky do porno časáku. Jste na omylu. Bude to sice něco nového a trochu mi to rozladí můj stereotypní den, ale na druhou stranu se stejně rád ukazuju a on nebude první ani poslední, který mě uvidí v celé mé kráse.

Trochu větší silou jsem zaklepal na dveře menšího domu. Zvenku nebyl nijak zvláštní, ale čekal bych, že jakožto dům dobře placeného fotografa bude větší a luxusnější.

Dveře se otevřely a v nich se objevil mladý blondýn s pronikavýma modrýma očima v bílé košili s černou vestou. Trochu se podobal na číšníka.

"Pan Uzumaki?" zeptal jsem se a snažil se uklidnit své srdce. Proboha. Ještě se mi nestalo, že bych potkal někoho tak krásného. Troufám si tvrdit, že je krásnější než já a kdybych byl naklonovaný, asi bych si teď dal facku. Řekl jsem o někom, že je krásnější než já. To moje ego prostě neunese.

"Pan Ame?" usmál se tak zářivě a energicky a podal mi ruku. "Říkejte mi Naruto, prosím," opravil mě a pozval dovnitř. Uvnitř ten dům vypadal zcela jinak. Byl prostorný, osvětlený slunečním světlem. Všechno na mě působilo vznešeným a... řekl bych laskavým dojmem. "Prosím, tudy," zasmál se zvonivě a otevřel velké bílé dveře do místnosti, která se mi zdála být ještě větší než samotný dům. "Pokud se chcete připravit, tam je šatna," ukázal na menší dveře, o nichž jsem si mysle, že se jedná o toaletu.

"To je dobrý, jen mi řekněte, co přesně po mně chcete," řekl jsem chladně a snažil jsem se tvářit, že jsem na luxus zvyklý, ale popravdě... nebyl jsem. Odložil jsem si věci za stativ s fotoaparátem pod věšáky. Řekl mi, že si mám s sebou vzít pár sexy oblečků a i nějaké hračky. Tuším, že tohle focení bude ještě žhavější, než jsem zprvu myslel.

"Na začátek bych asi začal jen něčím obyčejnějším, třeba jenom... jak stojíte opřený o stůl jen ve spodním prádle. Pak bych pokračoval přes různé oblečky a nakonec bych oblečení úplně vynechal..."

"A přidal vibrátory," odplnil jsem jej a on kompletně zrudl. Už tak byl dost v rozpacích a problém byl nejspíš v jeho kalhotech, který se objeví co nevidět. Už jen myšlenka na to, jak před sebou uvidí masturbujícího černovlasého prostituta, působila jak viagra.

"Ano," vydechl zadržovaný vzduch a s hlavou sklopenou k zemi se mi koukal do očí. Vypadalo to, jako by se mi snažil něco říct skrz telepatii. Četl mi myšlenky.

"Jdeme na to," rozhodl jsem a svlékl se jen do trenek.