Všechno krásné bývá špatné 7 2/2

---

Netuším, jak dlouho jsme tam stáli a líbali se, ale cítil jsem jeho kamaráda, jak se dožaduje o pozornost. Poté jsem si všiml i svého. Je možné, že se vzrušíte jen z líbání? Přerušil jsem polibek a zadíval se mu do očí, které ve tmě stejně nebyly vidět. Svou ruku jsem mu položil na tvář. Chtěl jsem vědět, jak se tváří, jak se cítí...

"Shizu-chan..." Jeho drobná a chladná ruka sevřela tu mou na jeho líci. Udělal několik kroků dozadu, ale ruku mi nepouštěl. Posadil se na postel a mě stáhl s sebou, přičemž se mi znovu přisál na rty. To jediné na jeho těle hořelo. Byly tak měkké, tak poddajné...

Rukama jsem mu hladil břicho a hrudník, který se přizpůsoboval dechu a nepravidelně se zvedal. Jeho dech byl rychlější než můj. Očekával jsem, že mu každou chvílí selže srdce.

"Izayo," oslovil jsem ho, abych se ubezpečil, že je v pořádku. Nechtěl jsem pokračovat, je dost možné, že mu jen ublížím a to jsem nechtěl. Vměstnal jsem se svým tělem mezi jeho nohy a pomalými pohyby třel naše přirození o sebe. Nic víc jsem raději nedělal, už tak vypadal na kolabs.

"Víc," pošeptal vzrušeně a rukou se dotkl mého rozkroku. Připomnělo mi to den, kdy utekl a jak se mě předtím snažil zmást. Tento dotek byl úplně jiný, než ten předtím. Nebyl naléhavý, spíš něžný a pečlivý.

Jednou rukou mi odepl knoflík i zip u kalhot, aby se líp dostal k mému přirození. Cítil jsem se trochu trapně, nechtěl jsem být pozadu, ale taky jsem ho nechtěl kopírovat, aby si nemyslel, že jsem nezkušený. Sice jsem ještě s nikým nic neměl, ale to nemusel vědět, ještě by se mi smál, parchant. Začal jsem ho líbat na jeho bledém krčku a prsty dráždil jeho bradavky. Už byly celé tvrdé a citlivé na dotek. Nezapomněl jsem mu na krku, respektive na hrdle, zanechat značku, aby každý viděl komu patří. Ano, byl můj. Odteď napořád bude můj a já jeho.

Svými rty jsme ho lechtal na klíční kosti a několikrát na ni dýchl. Viděl jsem, co to s ním dělá a to jsem se ho nemusel nijak víc dotýkat. Ruku z mého rozkroku jsem mu chytil svou a propletl si s ním prsty. Nechápavě vydechl, ale dál mlčel a vzdychal pod mými letmými doteky. Krátce jsem ho políbil na rameno a putoval po jeho boku níže, až jsem se zastavil na břiše. Bylo ploché, bledé, hned jsem měl chuť popadnout barvy a začít malovat jako na plátno. Jen bych potřeboval světlo. Pustil jsem Izayovy ruce a konečky prstů zasunul za lem jeho kalhot. Nebylo třeba je rozepínat. Na bocích měly gumy, to jediné je drželo na jeho těle.

Podíval jsem se na Izayu, i když jsem z jeho tváře nemohl vyčíst vůbec nic. Čekal jsem, dokud mi sám nedá najevo, abych pokračoval. Bavilo mě ho takto provokovat. Jeho ruka zatahala za látku. Bylo to znamení, že to nemám protahovat. Pro sebe jsem se usmál a sklonil se nad jeho břichem, které jsem mu poséval polibky a zároveň mu stahoval kalhoty rovnou i s trenýrkami. Prsty jsem nahmatal jeho přirození a jen bříšky prstů po něm přejížděl. Zkoumal jsem ho a hledal bod, který donutí Izayu sténat. Už tak se ale kroutil, dokonce mi párkrát přirazil proti ruce.

"Je to dobré, I-za-yo-kun?" pošeptal jsem mu posměšně do ucha a nos zabořil do jeho černých vlasů. Krásně voněly, vzrušovalo mě to víc.

Izaya využil moment překvapení a zajel mi rukou přímo mezi nohy. Nešetřil mě a rovnou mě třel ve své drobné chladné ručce. Trhaně jsem se nadechl a na pár sekund přestal dýchat. Věděl, kde se má dotýkat, znal všechny ty uspokojivé body na mém penise a přesně tam mě dráždil nejvíc.

"A tohle, Shizu-chan?" zašklebil se a jazykem mi přejel po klíční kosti, kterou následně skousl a jemně líbal. Druhou rukou zkoumal můj hrudník a záda. Cítil jsem, jak mi naskakuje husina z jeho ledových prstů, ale byl to krásný pocit. Vzápětí jsem se ocitl pod ním. Ruce si propletl s mými, dal mi je nad hlavu a za pohybu pánví na mém rozkroku mě líbal na rty. Zprvu jsem byl trochu šokovaný, ale pak jsem mu opět podlehl. Vypadá to, že už má nějakou tu postelovou scénu za sebou a hádal bych, že s ženou to zrovna nebylo. Zajímalo by mě, jak to mezi mimi probíhalo. Milovali se? Nebo spolu jenom spali?

Izaya mi nechal ruce nad hlavou a rty se vydal níž, dokonce ho nezastavili ani kalhoty, které mi stáhl a odhodil na zem. Zůstal jsem pod ním jen v trenkách, které mi byly i tak těsné a utvořil se na nich malý mokrý flíček značící mé vzrušení. Černovlásek mi je stáhl ke kotníkům a zalapal po dechu. Nedíval se na můj rozkrok, ale mně do očí, cítil jsem ten pohled. Posadil jsem se, abych si ukradl další z jeho polibků. Cítil jsem z něj nejistotu, která začala zaplňovat celou místnost.

"Půjdeme na to pomalu, dobře?" vlasy jsem mu zastrčil za ucho. Mám dojem, že jsem mu dodal odvahu, protože se přes mě natáhl k nočnímu stolku, odkud vytáhl lubrikant. Aha, tak tady byl celou tu dobu. Příště už mu na to neskočím...

Když ji otevřel a chystal se trochu vymáčknout, vzal jsem mu ji se slovy, že to udělám já. Slyšel jsem jeho strach a roztřásl se mnohem víc. Vysadil jsem si ho na klín, jeho ruce si omotal kolem krku a na tři prsty vymáčkl trochu gelu. Když říkám trochu, myslím tím zhruba polévkovou lžíci. Nerad to říkám, ale nechci mu ublížit. Jednou rukou jsem mu roztrhal půlky od sebe, co se dalo, a třemi prsty s lubrikantem vnikl do něj. Nehty mi zařezával do zad a kousal si spodní ret.

"V pohodě?" zeptal jsem se starostlivě a raději na chvíli přestal.

"Je to úžasný," pousmál se a pánví několikrát přirazil proti mým prstům. Uvnitř něj bylo tak horko, až mi z toho příjemně zatepalo v rozkroku. "Stačí," zajíkl se, chytil mi ruku, kterou jsem si přejel po penisu, a sám mě navedl do svého otvoru. Držel jsem ho za boky a líbal na krku. Pronikl jsem do něj téměř hned, použil jsem opravdu hodně lubrikantu.

"Shi-zu-" zasténal Izaya a opravdu zhluboka dýchal.

"Ale, ale," musel jsem si do něj prostě rýpnout, chtělo by to totiž trochu uvolnit atmosféru, "jestli pak nemáme problém s mluvením, Izayo-kun," ušklíbl jsem se a vsál jeho ušní lalůček. Svými nenechavými prsty jsem přejížděl po celé Izayově délce. Sténal, vzdychal... a to jsem se v něm prozatím nepohnul. Za zadek jsem si ho přitáhl blíž k sobě. Měl jsem potřebu cítit ho na svém nahém těle a pevně ho objímat. Chtěl jsem se do něj vsát, být jedním člověkem spolu s ním, vědět, co si myslí... Rukama jsem mu pořádně stiskl hýždě a jemnými pohyby je spolu se stehny masíroval. Takové to bylo. Milování. Vyjádření všech pocitů pomocí doteků a jednoduchých slov. Vznesení do nebe a přitom zůstat pevně nohama na zemi. Zvláštní pocit v břiše a hlavě, ale žádná nemoc mě neochromila. Neměl bych to říkat, ale... zamiloval jsem se. Teď už vím na sto procent, že Izaya si se mnou nevědomě dělá co chce a neuvědomuje si následky jeho smrti. Ale on tak moc touží umřít. Zajímalo by mě, co ho tak zklamalo.

Zaútočil jsem na jeho rty a nešetřil ani jeho jazyk. Zkoumal jsem ta dokonale malá ústa s příjemnou odezvou a skoro nepoznatelně jsem pohnul pánví. Tělo mi samo od sebe reagovalo na jeho úzký zadek a dožadovalo se víc. Izaya se vzepřel na kolenou a znovu na mě dosedl. Dělal to pomalu, sám si určoval tempo, přičemž mě líbal na krku. Neudržel jsem se a zprudka do něj přirazil. Zajíkl se překvapením a pokračoval v tempu, které jsem nahodil. Líbal jsem ho na uchu a krku, rukama jsem si ho nadzvedával za zadek a pánví mu vycházel vstříc. Díky kapičkám potu jsme po sobě dokonale klouzali a on si tak třel své vzrušení o moje břicho. Byla to dokonalá souhra dvou těl. Mě a Izayi.

Povalil jsem ho pod sebe, aniž bych z něj vystoupil, a opět mu zaměstnával rty. Jeho drobné chladné ruce mi sevřely obě tváře a nehodlaly je pustit, jako by si přál, abych ho nepřestal líbat.

"Shizu-chan," pošeptal mi do ucha, které skousl. Nohy omotal kolem mých boků a pomáhal mi s přírazy. Cítil jsem, jak mu každým pohybem tlačím na prostatu a on tak sténá víc a víc. Blížil jsem se vrcholu, proto jsem ho začal rukou uspokojovat. Vykřikl mé jméno a potřísnil mou ruku a své břicho a to jsem se ho sotva dotkl. Zprudka jsem přirazil a udělal se do jeho horkého nitra. Unaveně jsem lehl na něj a vydýchával právě prožitý orgasmus. Otřásl jsem se zimou a on byl ten nejbližší zdroj tepla. A vlastně i nejpříjemnější v tuto chvíli.

Hlavou mi proběhla myšlenka, že s ním chci být napořád. Už jsem se nadechl, že mu řeknu, co k němu cítím, ale raději jsem to zamítl hned na začátku. Je přece nemožné milovat něco, co jsem doteď nenáviděl, jenom by se mi vysmál. Nevěděl jsem, co mám říct ani jak se chovat. On ale udělal první krok a dobelhal se do druhé koupelny. Cvaknutí v zámku mi dalo signál, že se zamčel, s čímž jsem zrovna nesouhlasil. Pokud by se mu něco stalo nebo zase usnul ve vaně, byl by trochu problém se k němu dostat. Jako jo, můžu ty dveře prostě rozmlátit na kousky, ale tady šlo o princip. Nerad bych mu je platil, jako by nestačilo, že mu musím zaplatit ty jedny.

Oblékl jsem si alespoň trenky a šel dolů aspoň trochu uklidit. Hlavně teda nádobí, zbytek můžu uklidit až zítra, bude s tím hodně práce...