Prolhaná láska 6

---

Zastavili před domem jejich kamarádky a zazvonili. Otevřela jim služebná a pozvala je dál, i když to původně neměli v plánu.

"Počkejte tady, prosím. Slečna Hinata má návštěvu," usadila je v obýváku a odešla.

"Mít takovej barák..." řekl užasle Naruto a rozhlížel se okolo.

"Jsi tu snad poprvé?" uchechtla se Sasuko.

"Já to říkám pokaždé," usmál se na ni Naruto a stiskl ji ruku. "Až budu dospělý, budu bydlet v takovým baráku. S velkou rozkvetlou zahradou a bílým plotem," rozplýval se ve svých snech. Šlo vidět, že je ochotný po maturitě hned pracovat, aby si vydělal na takové jmění.

"Ahojte," pískla Hinata na pozdrav.

"Čaute, parde, dáme garde!" zarapoval Kiba se slunečními brýlemi. Všichni jen přetočili očima. Naruto mu vysvětlil, proč přišli, ale Kiba u sebe sešit neměl. Slíbil, že mu ho přinese do školy.

"Naruto, zdržíme se?" poprosila Sasuko. Hinata by se mohla považovat za její nejlepší kamarádku. Jejich povahy byly trochu odlišné, ale jinak si spolu rozumněly nejvíc.

"He?" pozvedl překvapeně obočí Naruto. Původně měl v plánu jen vzít sešit a odejít, ale když Sasuko chtěla zůstat, tak jí vyhověl.

Všichni čtyři se posadili na postel v Hinatině pokoji a kecali. Především Kiba s Narutem a Sasuko s Hinatou. Naruto občas házel zamilované pohledy na Sasuko a ona se na něj usmívala jako měsíček na hnoji. Oba zvážněli, když je na to upozornil Kiba.

"Tak jak je to mezi vámi?" zajímal se.

Blondýn se nejistě podíval na Sasuko. Nebyl si jistý, jestli s tím bude černovlasá dívka souhlasit.

"Jsme... spolu," přiznal opatrně, aby se Sasuko nijak nedotkl, ta se však dívala do země a nevěděla, jestli se má usmívat, nebo brečet. Ale nechtěla se prozradit, tak nasadila šťastnou masku a přikývla.

"Gratuluju!" pískla Hinata a sepjala ruce. Každý znal její přátelskou povahu, ale ještě nikdy neviděli, že by byla něčím vztahem tak nadšená. Nejvíc to překvapilo Sasuko, protože se od své kamarádky dozvěděla, že dříve byla zamilovaná do Naruta. Buď je skvělá herečka, nebo už její city pominuly. "Neuděláme menší party?" nabídla. Všem ostatním spadla čelist. Hinata se zdržovala oslav s její partou. Nepila alkohol, nekouřila vůbec byla od nich takový outsider. Měla je ráda, ale moc k nim nezapadala. Jednou se rozhodla, že dokonce jejich partu opustí, nikam s nimi nebude chodit a najde si nové přátelé. Pak ale začala chodit s Kibou a všichni jizačali více respektovat. Viděla to tak, že i kdyby se s Kibou rozešli, pořád by ji brali takovou, jaká je.

"Hell yeah!!" zakřičel Kiba a z radosti začal rapovat.

Naruto po něm hodil polštář a začal ho dusit. "Mlč! Nedá se to poslouchat!"

"Neurážej můj rap! Naučil jsem se to koukáním na Beeho-sama!"

"Ten tvůj raperskej kámoš je to samý bledě modrým!"

Nadávali si a prali.

"Řekni něco," strachovala se Sasuko, ale Hinata jen zamilovaně koukala na svého bruneta.

"Síla mládí," usmála se ještě víc. To se Sasuko raději odtáhla, jako by si mězi ně měli sednou další tři lidé.

"Mluvíš jako Lee..." řekla s mírným strachem.

"Víš co? Půjdeme nachystat něco k snědku," chytila ji za ruku a táhla do kuchyně. "Musíme být co nejtišší, táta má nějakou pracovní schůzku," pošeptala Hinata a vytáhla veku.

"Aha. A... co budeme dělat?"

"Chlebíčky," usmála se na ni. Podala jí struhadlo, misku a sýr, aby ho nastrouhala, zatímco ona mazala krajíce veky pomazánkovým máslem. "Tak?" nahodila konverzaci.

"Tak co?" podívala se na Hinatu s otázkou v očích.

"Tak jak vám to šlape?" Pro Hinatu nebylo obvyklé používat prostá slova. Byla z bohaté rodiny, stejně jako Sasuke, kde je učili mluvit správně a vznešeně. Uchiha nikdy nesměl ukázat jedinou slabinu.

Ale klan Hyuuga byl o trochu jiný. Rodiče Hinatu vychovávali s láskou a myšlenou, že bude jednou v životě šťastná. Sasuke s minimální láskou a měl se stát pomocníkem svého bratra, který převezme jejich rodinou firmu. Na nějakém životním štěstí jim nezáleželo.

Vlastně se ještě nepřemýšlel, jak by reagovali, kdyby zjistili, že je gay. Vydědili by ho? No a co, jemu by to bylo jedno. Nejspíš by jim chyběl a oni jemu, ale on bude mít pro ně dveře vždy otevřené. Z jejich strany tomu tak možná nebude.

"No... sotva jsme se dali dohromady," řekla stydlivě a předstírala, že se soustředí na svou přidělenou práci. "Naruto je... opravdu milý... a pozorný! Myslím... že mě má rád," posledí slova pošeptala. Tak moc ji bolelo to vyslovit. Čím víc si to uvědomuje, tím víc je smutnější.

Najednou uslyšeli blížící se hlasy.

"...a učitě nás v brzké době navštiv," řekl Hinatin otec a potřásl si s neznáným rukou.

"Jistě, pane." Pak už jen viděly, jak jedna silueta mizí za prosklenými dveřmi a druhá je otevírá.

Sasuko se rozšířily zorničky. Hned se otočila zády, aby mladý muž nic nepoznal.

"Už odcházíš, Itachi?" zeptala se Hinata poněkud zklamaně.

"Ano, musím jít. Mám hotovou práci a navíc..." odmlčel se a semkl rty k sobě. V očích se mu mihl strach a smutek. "...jsme ještě nenašli Sasukeho." Černovlasé dívce se málem zastavilo srdce. Teď je to určitě jeho zkáza, teď ho pozná a pojedou domů. Ale on nechce! Líbí se mu takový život. Brzo ráno vstávat do školy, chodit po brigádách, aby měli na nájemné, i když Sasuko měla peněz dost.

"Chápu," přikývla dívka. "Jé, promiň," rozzářila se, chytla Sasuko za ramena a otočila ji směrem k Itachimu. "Tohle je Sasuko. Vůbec nevíme, odkud je, ale přišla s Narutem," představila je.

Uchiha hned poznal svého mladšího bratra. Chtěl něco říct, ale neměl co. Měl by zakřičet jeho jméno a obejmout ho? Myslel ale na vztahy, které by tím určitě zpřetrhal. Navíc se mladší Uchiha tvářil, ať ho neprozradí.

"Těší mě, slečno. Jsem Itachi," zvedl jí ruku a políbil. Pobaveně sledoval jeho výraz, jak zrudl a držel se jen tak tak, aby mu jednu nepřišil.

"Sasuko," řekla s podtónem nepřátelství.

Itachi se ušklíbl. V ženských šatech vypadal k nakousnutí. A ten make-up! Opravdu byl mistrem převleků.

"Dojdu pro kluky, ať nám přijdou pomoct," vymluvila se Hinata. Nechápala, co mezi těmi dvěma je, ale měla pocit, že je lepší se vypařit.

Hned, jak ji nebylo v dohledu, se ti dva objali. "Nevíš, jaký jsem měl o tebe strach," pošeptal Itachi a pevně ho držel, aby mu hned neutekl. "Proč jsi utekl?" zeptal se ublíženě.

"To je všechno v dopisu," vysvětlil krátce Sasuke.

"Dopis? Nic takového ve tvém pokoji nebylo," zavrtěl hlavou Itachi.

"Ne? Nechal jsem ho na posteli, o nikdo nemohl přehlédnout!" vysvětloval Sasuke.

"Aha, ten papír..." uvědomil se Itachi a trochu zaskočeně se podíval do strany. "Táta si myslel, že to je jen další z tvých zamilovných písní, tak to hodil do krbu." Sasuke se plácl do čela. "A až pak zjistil, že jsi zmizel. Víš, měl hrozný vztek, když zjistil, že ses nevrátil, nakonec zavolal mně, že jsi se ještě nevrátil," posmutněl.

"To se dalo čekat," řekl ironicky Sasuke. "Ale nikomu neříkej, kde jsem. Chci mít vlastní život, nechci, aby mi do něj zase kdokoli zasahoval," prosil.

"Sasuke..." oslovil ho Itachim ísto poznámky, že takhle to nejde. Ale chápal jeho pocity. "Ach jo... Dobře, slibuju, že o tobě nikomu neřeknu," usmál se nad jeho paličatostí.

"Děkuju!" objal ho kolem krku a dal pusu na tvář.

"Ale budu tě kontrolovat, ne že ne!" stanovil pravidla.

"Poslouchal jsi mě vůbec?"

"Sasuke, jenom ti občas zavolám, je to problém?"

"Ano! Nechci, aby mě kdokoli hlídal, za chvíli budu plnoletý a všichni mi pořád říkají, co mám dělat. Víš co? Uděláme dohodu," vztyčil ukazováček.

"Dohodu?" podivil se Itachi.

"Ano, dohodu. Cinknu ti, když se mi něco stane, pla?"

Itachi se nestačil divit, co za ten čas s ním udělali. Jako by to nebyl jeho mladší bratr, ale nějaký buran z ulice.

Sasue protočil očima. Myslel si, že Itachi bude rozumět pouliční mluvě, ale jaksi se spletl. "Zavolám ti, když se mi něco stane, platí?" Naschvál mluvil pomalu, aby mu bratr nevytkl ještě rychlost.

"Dobře," nakonec přikývl. "Jen mi dovol ještě poslední otázku." Sasuke pozorně poslouchal, co z něj vypadne, protože měl pocit, že se blíží jeho noví přátelé. "Jak je to mezi tebou a Narutem?" usmál se a Sasuke zrudl. Mezi ním a Narutem? Má to říct? Itachi nevypadal, že by mu vadilo, kdyby byl gay. Ale co když to bere jen jako hru? Co když si myslí, že si s ním Sasuke naschvál jenom hraje?

"Asi mu to budu muset říct," posmutněl Sasuke a povzdechl si. Itachi si všiml jeho neveselého výrazu. "Můžu tě o něco poprosit? Zítra má Naruto florbal a vrátí se až večer, tak jestli bys mi nemohl donést nějaké moje oblečení. To holčičí se pomalu nedá nosit," postěžoval si a na důkaz si spravil sukni.

Itachi se zasmál a přikývl na souhlas.