Prolhaná láska 1

Lidičky, ještě stále marodím, snažím se blogu a psaní věnovat co nejvíc, ale zkratka mi není dobře, takže očekávejte menší aktivitu. Jinak, jenom chci, abyste věděli, že už mě přestává bavit SasuNaru. Pět povídek na tento pár, pět! Chci napsat i nějaký jiný pár, i kdyby to měla být jednorázovka. 😁

Užijte si první kapitolu a komentíky rozhodně potěší ^^

---

Po ulici si vykračovala mladá černovlasá slečna. Už od prvního pohledu nevypadala šťastně, spíš jakoby nervózně. Na zádech nesla těžkou batožinu už od samého západu slunce. Ano, utekla z domu a to z jediného důvodu - rodina. Parta pracháčů, co neumí pořádně žít. To ona nechtěla. Chtěla se bavit, mít přátelé, užívat si jako normální dospělý člověk.

Vyšla poslední kopec a zastavila se před vysokým panelákem, kde měla odteď bydlet. Našla si na internetu jednoho mladíka, co sháněl spolubydlícího, z jakého důvodu neuvedl. Nervózně polkla a pohlédla na zvonek. Uzumaki. Nikdy ho neviděla, co když to bude jen úchylný prasák? Nemá na výběr, za svobodu to určitě bude stát za to.

Z přístroje se ozval hlas mladého muže. "Ano?"

"T-tady nová spolubydlící!" ohlásila se nejjemnějším háskem, jakým dovedla. Nesměla se prozradit.

Přístroj zabzučel na znamení odemčení dveří a dívka vešla dovnitř. Překvapil ji mladík opírající se o zábradlí několik schodů nad ní. "Tak to jsi ty?" přátelsky se usmál. Dívka jen nervózně sevřela popruhy batohu. "Představoval jsem si postarší dámu, které budu muset vyměňovat fusakle," zasmál se.

Dívka sice poslednímu slovu nerozuměla, protože u nich bylo zakázáno mluvit jako "psanci", ale i přesto zareagovala. "Já zase vás jako hnusného, tlustého, perverzního starce," zasmál se také a vyšla mu vstříc.

"Jsem Naruto," představil se blonďák se širokým úsměvem.

"Sasuko, těší mě," naklonila hlavu a zhoupla se v kolenech, jak to dívky mívaly ve zvyku. "Pokud dovolíte, dám si sprchu."

"Jistě, jen..." zamračil se na chvíli Naruto a Sasuko si důkladně prohlížel, až jí naskočila husí kůže. Hlasitě polkla, že to uslyšel i Naruto. "mohla bys přestat s tím vykáním? Nejsem od tebe až tak starší, nebo jo?" zasmál se.

Sasuko se úlevně usmála. Neprokoukl ji. "Aha, promiň," usmála se znovu a zamířila do místnosti velké sotva metr čtvereční, kde se zamkla. Teprve teď si mohla v klidu oddechnout. Sundala ze sebe všechno oblečení a zadívala se do zrcadla, v němž se mohla vidět sotva po ramena. "Zvládl jsem to," pošeptala a sundala si černou paruku se dvěma copy. Místo ní stál v koupelně mladý chlapec. Nikdy se necítil tak šťastný, jako právě v této chvíli. S dobrým pocitem si vlezl do uzoučké vany a pustil na sebe horkou vodu.

Oblékl se do čistého prádla, nasadil paruku. Jashinví, jak dlouho mu tato hra vydrží, ale musí vydržet déle, než když se na ni připravoval.

Naruto už stál přede dveřmi s úsměvem na tváři. Rozhodl se totiž ukázat své nové spolubydlící celý byt, taky její nový pokoj. "Je to tu nový, předtím jsem tu měl menší pracovnu," vyprávěl Naruto.

"Pracovnu?" zasmála se Sasuko. Ve svém pokoji má sotva pár věcí a polovina z toho byla v druhé místnosti?

"Jo, něco jsem prodal, protože jsem potřeboval víc peněz. Tak mě nakonec napadlo sehnat si spolubydlícího. Na jednoho člověka trochu velký byt, nemyslíš?"

"Um... Ano, máš pravdu," potvrdila mu dívka a mile se usmála. Jeho blankytně modré oči ji okouzlily, že se jich nemohla vynadívat. Byly upřímné, ne jako ty její. V jeho tvářích se najednou objevily ruměnce a jeho pohled poskakoval po všem možném. "Nechtěla bys na uvítanou... někam... někam zajít?" snažil se udržet oční kontakt, ale moc mu to nešlo. Zdálo se, že si v balení holek není moc sebejistý. Ale šlo mu to dobře.

"Moc ráda, děkuji. Popravdě to tu vůbec neznám, ráda bych si prohlédla náměstí," přiznala se.

"Bezva!" téměř vypískl Naruto. "Tak se zatím vybal, odpočiň-" nervózně couval do obývacího pokoje, dokud nenarazil na roh zdi a malém spadl na zadek. Sasuko se uchechtla jeho nešikovnosti, tušila to hned od začátku. Nebo že by ho okouzlila? Čím? Lží?

Když Naruto zmizel za prosklenými dveřmi, dívka udělala totéž. Vybalila si věci do menší skříně, poté se natáhla na postel jak dlouhá, tak široká. Měla za sebou dlouhý den, který ještě nehodlal skončit, ale alespoň bude o něco příjemnější.

O hodinu později ji Uzumaki pozval na večeři. Venku už se pomalu stmívalo, což dodávalo sílu romantice. Vzájemně si povídali, poznávali se, klebetili, ale hlavně si užívali přítomnost toho druhého.

"Naruto-kun, kam chodíš na školu?" zeptala se ho a upila z hrnku čaj. Příjemně hřál, obzvlášť v zimě byl uspokojivější

"Na Konožskou střední. Je to odtud kousek. A ty?" Dívce zamrzl úsměv na tváří, ale snažila se nedat niv najevo. Fakt, že spolu budou chodit do školy byl odstrašující. Ne, že by v jeho přítomnosti nebyla ráda, nebo byl otravný, ale bála se, že když s ním bude trávit hodně času, odhalí ji.

"Taktéž," oznámila a zazářila. I Naruto byl celý bez sebe. Budou spolu chodit do školy i ze školy - opravdu lákavá nabídka. Alespoň pro Uzumakiho. Kdo by se nechtěl pochlubit takovou kočkou? Naruto se to rozhodl risknout, ale netušil, že toho později bude litovat...

Jejich společně strávený večer se chýlil ke konci a nezbývalo jim, než jít domů. Cestu jakoby naschvál prodlužovali, aby si mohli povídat dál. Jako by každý bydlel někde jinde.

Sasuko se zastavila před hlavním vchodem a otočila se čelem k Uzumakimu. "Tak, tady bydlím," oznámila ironicky. "Smím tě pozvat nahoru?" nepřestávala si s ním hrát.

"Pokud něco uvaříš, velmi rád, pokud ne, budu tě muset navždy opustit," chytil se za místo, kde mu bilo srdce, a tvář nakrčil do napůl bolestné a napůl pobavené grimasy. Jeho hereckým výkonům se nedalo odolat, jemu by podlehl i ten nejchladnější ledovec.

Jen co oba došel smích, začervenali se. Mezi nimi se začínalo tvořit cosi veliké a krásné, ale ani jeden to nezkoumali.

"Děkuji za uvítání," špitla černovláska a přiblížila se k Narutovi. Její rty jemně polechtaly blonďákovu tvář, až oba zčervenali. Po tomhle Naruto toužil celý večer. Nebyl perverzní, nechtěl se jí jen dostat pod sukni a odhodit. Nikdy k nikomu necítil to, co k ní. Blonďák se poprvé zamiloval...