Kapitola 8. - Genjutsu?!

S touhle povídkou jsem trochu pozadu, jelikož mám sotva kousek deváté kapitoly. Napadlo mě, že bych mohla začít navazovat druhou kapitolovku. Kterou byste chtěli? Tanec lásky, Prolhaná láska, nebo Just be friends?

---

Narutovi cukaly koutky. Měl pravdu, věděl, že se něco stane, když bude Sasuke izolovaný, ale teď nechal vítězství stranou a nahradila jej starost.

"Už něco víte?" zeptal se okamžitě.

"Zatím jdeme po jeho stopě, máme s sebou i třicet ANBU jednot- Au!" sykl, když ho Shino bouchl loktem do žeber a ukázal nalevo. Doteď byl nehybný jako socha, jako by tam vůbec nebyl.

"Co je?" zeptal se Naruto nechápavě a přiklonil se blíž k Shikamarovi.

"Shinovi brouci nejspíš něco našli," kluk s culíkem stočil vůz ukazovaným směrem a popohnal koně k běhu. Kiba s Akamarem se logicky posunuli asi o metr dozadu a určitě by nebeský spadli na zem, kdyby se zavčas nechytli Naruta. "Chceš nás zabít?!" vyjekl Kiba na Shikamara.

"A vy mě?!" ohradil se Naruto.

"Shi- Shikamaru-kun! Zpomal trochu!" žádala Hinata, ale její sotva slyšitelná slova se rozplynula ve větru.

Shikamaru si cestu zrovna nevybral, proto často dostali osadníci střechy větví přes pusu. Až na Akamara, který si lehl, jako by chtěl splynout s kovovou střechou klece. Jeho chovatel ani Naruto však nestihli tak rychle reagovat, takže když Shikamaru zastavil, místo svých vlasů měli doslova ptačí hnízda z několika větví a listí.

"Mohl jsi nás varovat!" nadával Naruto. Shino s Shikamarem a Hinatou seskočili z vozu. Na zemi před nimi ležel kus bílé látky. Shikamaru, který si k ní přidřepl, ji zvedl a různě pootáčel, což si vyžádalo i pohledy dvou mladíků navzájem se očisťujících od přírody.

"He? Co je to?" podivil se Inuzuka a dal předmět očichat svému psovi.

"Kazajka," odpověděl Shikamaru a rozhlížel se po okolí. Byli blízko, cítil to.

"Kazajka?!" zhrozil se Naruto. Pokud měl na sobě kazajku, není se čemu divit, že utekl. Musel použít nějakou techniku, aby vůbec opustil léčebnu, zvlášť jeho pokoj byl nejvíc střeženým místem.

Akamaru dvakrát zaštěkal a rozběhl se směrem do temného lesa. Parta mladých lidí ho následoval, ovšem už bez vozu. Cesta byla hustě prorostlá stromy a keři, že se jimi dalo sotva projít. Nejednou se ozvalo bolestné syknutí.

"Jsi si jistý, že jdeme správně?" zeptal se Kiba svého psa, ten na potvrzení štěknul. Brunet nikdy nepochyboval o Akamarovu dobrém čichu, ale když se kolem nich rozprostila mlha, čím dál tím víc podléhal zmatku a strachu. "Já ti nevím..." řekl nejistě.

"No tak, Kibo," napomenul ho Shikamaru, který se náhle zastavil. I Akamaru nevěděl kudy dál. Měli pocit, že jdou stále dokola. "Hin, byakugan," rozkázal. Modrovláska se svým kekkei genkai rozhlížela okolo. Ale něco nepasovalo. Ať se dívala jakkoli daleko, les byl pořád nezměněný.

"Co se tu sakra děje?" vykřikl nervózní Kiba.

Shino položil ruku na nejbližší strom, aby jeho brouci prozkoumali okolí a dali jim nějaké informace. Jenomže nedokázali zjistil nic.

"Uklidni se, Kibo, panika nám nepomůže," napomenul ho Shikamaru. "Naruto, udělej pár klonů a prohledejte okolí." Sotva to dořekl, vyděsila je všechny rána jak z děla. Nebo spíš padajícího blonďáka ze stromu. Nikdo si nevšiml, že Uzumaki nějakou chvíli chyběl. "Cos tam dělal?!" vyjekl Kiba.

"Ehehehe, rozhlížel se!" smál se Naruto a postavil se na nohy. Tvrdý pád mu roztrhl oblečení a poranil kotník, ale on si z toho nic nedělá, vždyť se to zahojí. "Všude dokola je jenom les, vůbec se mi to nelíbí," zvážněl.

"Genjutsu," pošeptal Shino až běhal mráz po zádech.

"Genjutsu?!" zapištěl Kiba a chytil se za hlavu.

"Pokud znovu probudil Sharingan, je nejbezpečnější, než jsem myslel," konstatoval Shikamaru. Než však stačil říct něco dalšího, Hinata se jim všem rozplynula před očima.

"HEEEE?! HINATO!! NEUMÍREJ!!" křičel z plných plic brunet a snažil se rukama Hinatu chytnou, i když už pár minut nebyla s nimi. Každý věděl, že má pro ni slabost, ale zas tak to přehánět nemusel.

"Idiot," pozvdechl si Shikamaru a pozoroval, jak mizí i blonďák.

Naruto se probudil přesně tam, kde zastavili. Nad sebou spatřil růžovou siluetu. "Sakuro-chan...?" zamumlal a posadil se. Jeho kamarádka se skláněla nad ním a když se ujistila, že je v pořádku, přešla k dalšímu člověku ležícímu nehybně na zemi. "Co se stalo?"

"To těmi plyny," pískla Hinata.

"Museli jsme vás vytáhnout ven a udělat nějaké pečetě," vysvětlila blondýna. Ino se Sakurou poslala Tsunade především kvůli Narutovi, aby ho hlídaly.

"HINATOOO!!" zakřičel Kiba sotva se probudil. Dívka s tímto jménem se jenom zasmála. Přišlo jí roztomilé, že má o ni strach, přitom pořád před ostatními zapírá, že k ní něco cítí.

"Sasuke... Víte něco o Sasukem?" ptal se hned blonďák a postavil se na nohy.

"Zatím nic," odpověděla Sakura, když "oživila" posledního člena jejich party. "ANBU se bojí, že je příliš daleko, až za hranicemi, kam oni nesmí, pokud nechtějí rozpoutat válku."

"Ale my můžeme, ne?"

"Naruto, je to tam nebezpečný! Ty jakožto jinchuuriki bys tam neměl ani nahlédnout! Je to území Akatsuki!" uzemnila ho Ino a odhodila právě dojedené jablko. Zdálo se, že misi nebere příliš vážně. Přece jenom hledají nějakého Uchihu, svět se hned nezboří.

"Ale-!"

"Naruto, sám jsi slyšel, že tam nemůžeš. Tečka," dovětila Sakura.

"Ale může," usmál se vítězně Shikamaru.